Víte, že… se na facebooku šíří soubor nepravd o současném Česku?

„Víte, že?“ funguje jako nadpis příspěvku, který se v posledních týdnech šíří na facebooku. Stejnou frází autor uvádí každé z celkem sedmi tvrzení, která staví vývoj Česka v posledních dvou letech do výrazně negativního světla.

Podle příspěvku republiku opustilo nejvíce Čechů od sametové revoluce a životní úroveň těch zbylých zaznamenala pád na historické minimum. Co se naopak mělo v uvedeném období dramaticky zvýšit, je kriminalita, počet úmrtí „bez příčiny“ či počet sebevražd. Skoro o milion se měl dle textu zvýšit také počet obyvatel – autor pak obratem dodává, že to není „tím, že by se rodilo více Čechů…“, čímž zjevně poukazuje na to, že takto výrazně podle něj narostl počet cizinců v populaci ČR. Na závěr také zmiňuje, že v Česku v posledních dvou letech zaniklo nejvíce firem od roku 1989.

Každý z těchto výroků blíže rozebereme a podíváme se, co je na nich pravdy.

„Víte, že za poslední dva roky odešlo z ČR do zahraničí nejvíce rodilých Čechů od r. 89? A dovolená to nebyla…

Co ve skutečnosti říkají data Českého statistického úřadu? V letech 2011 až 2019 se z Česka každoročně vystěhovalo více Čechů než v roce 2021 či 2022.

Vývoj počtu obyvatel Česka a migrační toky eviduje Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho data ukazují, že registrovaný pobyt v ČR v roce 2021 ukončilo celkem 19 232 osob, z toho 1 012 Čechů (.pdf, str. 67, 74). Ti tak z celkového počtu vystěhovalých tvořili 5 % (.pdf, str. 73). Největší procento vystěhovalých představovali lidé se slovenským (26 %) a ukrajinským (20 %) státním občanstvím.

V případě roku 2022 ČSÚ prozatím (k datu 25. září) nezveřejnil demografickou ročenku ČR, ve které každoročně publikuje i data o vystěhovalých pro všechna státní občanství (.pdf). Protože se nám v dostupných, méně podrobných přehledech (.pdf) nepodařilo najít informace přímo o počtu vystěhovalých Čechů, obrátili jsme se s dotazem na odbor komunikace ČSÚ. Ten pro projekt Demagog.cz upřesnil, že se v roce 2022 z ČR vystěhovalo celkem 2 886 lidí s českým občanstvím.

Na webu ČSÚ lze nalézt informace o počtu vystěhovalých Čechů i z dřívějších let (.pdf, str. 74). Jak je vidět v následujícím grafu, počet Čechů, kteří se vystěhovali do zahraničí, byl po celé období let 2011–2019 vyšší než v roce 2021 či v roce 2022. I pokud bychom sečetli počet vystěhovalých Čechů v posledních dvou letech, stále dostaneme nižší číslo (3 898), než ČSÚ zaznamenal např. v samotném roce 2016.

Zdroj dat: ČSÚ (.pdf, str. 38; .pdf, str. 38, .pdf, str. 53, .pdf, str. 74)

„Víte, že za poslední dva roky se zvýšil počet obyvatel ČR téměř o milion? A není to tím, že by se rodilo více Čechů… “

Co říkají statistiky ČSÚ? Ve skutečnosti byl celkový nárůst v letech 2021 a 2022 třikrát nižší, než uvádí příspěvek.

Z dat ČSÚ za poslední dva roky (2021 a 2022) vyplývá, že celkový přírůstek obyvatel České republiky dohromady za roky 2021 a 2022 dosahoval 332 693. Na konci roku 2022 tak Česko mělo celkově 10,83 milionu obyvatel, včetně těch, kteří zde získali dočasnou ochranu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

Jak je vidět z tabulky níže, o přírůstek se zasloužil fakt, že se do Česka ze zahraničí přistěhovalo více lidí, než z republiky odešlo. Jak později uvedl ČSÚ, velkou část z příchozích tvořili v roce 2022 občané Ukrajiny.

Pro upřesnění doplňme, že na konci roku 2022 nebyla k dispozici zcela přesná čísla o tom, kteří z ukrajinských uprchlíků s Pro upřesnění doplňme, že na konci roku 2022 nebyla k dispozici zcela přesná čísla o tom, kteří z ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou na území Česka zůstali a kteří už se naopak vrátili zpět do vlasti (jak jsme dříve psali zde). Ministerstvo vnitra v té době zveřejňovalo (.pdf, str. 1) jen celkový počet víz dočasné ochrany vydaných od začátku války, kterých tehdy bylo 473 tisíc. První přesná data o množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří se v ČR reálně nacházejí, publikovalo Ministerstvo vnitra až k 1. dubnu 2023 (kdy jich bylo celkem 325 tisíc).

Z tabulky výše dále vyplývá, že se v České republice setkáváme v posledních dvou letech s přirozeným úbytkem obyvatelstva, kdy počet zemřelých přesahuje počet narozených. Za roky 2021 a 2022 činil tento úbytek v součtu přibližně 47 tisíc. Co se týče přímo počtu narozených dětí, v roce 2021 byl srovnatelný např. s roky 2019 a 2020. V roce 2022 pak opravdu nastal pokles, meziročně o zhruba 10 %.

Pro úplnost se ještě podívejme na aktuálnější data za první pololetí 2023. Ta ukazují, že na konci června mělo Česko 10,874 milionu obyvatel. Ve srovnání s červnem 2021, kdy populace čítala 10,501 milionu lidí, tak došlo ke zvýšení o cca 373 tisíc obyvatel. K milionovému nárůstu obyvatelstva tedy nedospějeme ani v tomto případě.

Tvrzení, že počet obyvatel ČR za poslední dva roky vzrostl téměř o milion, tak lze označit za nepravdivé. Skutečný přírůstek se neblížil ani k polovině uváděné hodnoty.

Doplňme, že autor textu v této části příspěvku zjevně také poukazuje na to, že se v populaci Česka zvýšilo množství cizinců. K nárůstu počtu cizinců se zaevidovaným povoleným pobytem sice v roce 2022 ve srovnání s rokem 2020 skutečně došlo (.pdf, str. 81), nepřesáhl ovšem hranici 500 tisíc. Stejně tomu bylo i při aktuálnějším porovnání června 2021 s červnem 2023 (.xlsx, .xlsx).

„Víte, že za poslední dva roky stoupla kriminalita o 40 %? A tím, že se kradou rohlíky to není…“

Co říkají policejní statistiky? K takto prudkému nárůstu kriminality nedošlo, počet trestných činů je navíc pořád nižší než v roce 2019 a předchozích letech.

Statistiky registrovaných trestných činů zveřejňuje Policie ČR i ČSÚ. Při ověření této části příspěvku se nejdříve zaměříme na to, jak celková kriminalita narostla za poslední dva celé roky, tedy mezi rokem 2020 a rokem 2022. V další části se pak podíváme i na aktuálnější srovnání prvního pololetí roku 2023 s prvním pololetím roku 2021.

Kriminalita: Rok 2022 vs. rok 2020

V roce 2020 zaznamenala Policie ČR celkem 165 525 trestných činů. V roce 2021 jich pak evidovala méně, a to celkem 153 233, což tehdy znamenalo meziroční pokles o 7,4 % (.pdf, str. 14).

V roce 2022 následně počet trestných činů podle statistik policie vzrostl na 181 991, meziročně tedy o 18,8 %. Pro úplnost doplňme, že policie přičítá tento poměrně vysoký meziroční nárůst především rozvolnění protipandemických opatření. Covidové restrikce totiž byly jedním z hlavních faktorů, proč byla kriminalita v letech 2020 a 2021 (.pdf, str. 5) naopak výrazně nižší než dříve.

Pokud porovnáme přímo počet trestných činů z roku 2020 s počtem z roku 2022, dostaneme rozdíl 16 466. Kriminalita tak mezi těmito dvěma roky narostla o 9,9 % – nikoli tedy o 40 %, jak uvádí facebookový příspěvek.

Kriminalita v prvním pololetí 2023

Facebookový příspěvek se začal šířit 21. července 2023. Protože v té době již byla dostupná data o kriminalitě za leden–červen 2023, zaměříme se i na aktuálnější srovnání tohoto období se stejným obdobím před dvěma lety.

V prvním pololetí 2021 registrovala policie necelých 74 tisíc trestných činů (.xlsx). O rok později to bylo téměř 94 tisíc (.xlsx) a v prvním pololetí 2023 přibližně 97 tisíc (.xlsx). Za toto dvouleté období tak počet evidovaných trestných činů narostl o 22 816, tj. o 30,8 %. Zároveň je ovšem třeba zmínit, že ačkoliv se nárůst může zdát dramatický, kriminálních činů bylo na konci června 2023 registrováno méně než ve stejném období předpandemických let 2016, 2017, 2018 i 2019 (vše .xlsx).

Jak ukazují výše zmíněná data Policie ČR, nárůst kriminality mezi rokem 2020 a 2022 odpovídal 9,9 %. Při aktuálnějším srovnání prvního pololetí roku 2021 a roku 2023 se poté jednalo o nárůst o 30,8 %. Ačkoli se jedná o poměrně vysoké číslo, ani v tomto případě nárůst nedosahuje 40 %. V prvním pololetí 2023 navíc byla kriminalita nižší než ve stejném období „předcovidového“ roku 2019 i let předcházejících.

„Víte, že za poslední dva roky stoupl počet sebevražd o 80 %? A schizofrenií to není…“

Co říkají statistiky ČSÚ? Počet sebevražd v posledních dvou letech narostl o 6,4 %.

O počtu sebevražd informuje ČSÚ pravidelně, zveřejňuje nicméně jen data za celé kalendářní roky. Poslední dostupné údaje tak zatím pochází z roku 2022.

Za rok 2020 úřad evidoval celkem 1 224 spáchaných sebevražd (.pdf, str. 9). V následujícím roce počet mírně poklesl na 1 221, v roce 2022 naopak vystoupal na 1 302 (.pdf, str. 14). Mezi lety 2020 a 2022 tak počet sebevražd vzrostl o přibližně 6,4 %.

Je zároveň třeba zmínit, že počet sebevražd v minulosti býval vyšší. V roce 1993 tímto způsobem svůj život například ukončily téměř 2 tisíce lidí. Od vzniku samostatné republiky pak počet sebevražd s mírnými výkyvy klesal. Hodnota z roku 2022 je i přes mírný meziroční nárůst stále nižší než čísla před rokem 2019 (.pdf, str. 14).

Během posledních let tedy nedošlo k tak razantnímu nárůstu v počtu sebevražd, jak uvádí příspěvek, i toto tvrzení proto můžeme označit za nepravdivé.

„Víte, že za poslední dva roky zemřelo v ČR nejvíce lidí ‚bez příčiny‘ než kdykoliv od 2. světové války? A morovou ranou to není… “

Co říkají statistiky ČSÚ? Počet zemřelých, u kterých byla uvedena neurčitá příčina úmrtí, se sice v roce 2021 a 2022 zvýšil nad hranici 3 000, v 50. letech ale bylo toto číslo ještě vyšší.

Kromě výše zmiňovaných statistik sebevražd ČSÚ vede i podrobné statistiky, ve kterých uvádí počty zemřelých podle jejich příčin úmrtí (.xlsx). Mezi jednotlivými kategoriemi příčin smrti se nenachází přímo kategorie „úmrtí bez příčiny“. Za obdobnou kategorii je ale možné považovat skupinu úmrtí, kdy lidé zemřeli kvůli „příznakům, znakům a abnormálním klinickým a laboratorním nálezům nezařazeným jinde“.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) upřesňuje, že prakticky všechny případy zařazené v této skupině „by mohly být označeny jako ‚blíže neurčené‘, ‚neznámé etiologie‘ (tj. příznaky byly neznámého původu/příčiny; etiologie je nauka o příčinách nemocí, pozn. Demagog.cz) nebo ‚přechodné‘ “. Právě tuto kategorii tak např. server iRozhlas.cz v jedné ze svých analýz dříve jednoduše nazval jako „neurčité příčiny smrti“.

Uváděná skupina zahrnuje úmrtí spojená s nevysvětlenými příznaky, jako jsou mj. mdloby nebo bolest na hrudi bez známé příčiny. Dále tam patří i obecná příčina „stáří (senilita)“, protože se ani v tomto případě nejedná o jasný popis druhu onemocnění (.pdf, str. 2; .pdf, str. 25). Další podkategorií jsou i „nepřesně určené a neznámé příčiny smrti“ jako syndrom náhlého úmrtí kojence atp.

Co se týče historických dat, Český statistický úřad nabízí statistiky od roku 1919, které vyčíslují počty zemřelých na území odpovídajícím dnešní České republice. Z těchto dat pak lze získat i přehled o vývoji počtu úmrtí na neurčité příčiny, a to i přesto, že se názvy příčin smrti v průběhu let mírně měnily.

Zdroj dat: Český statistický úřad (.pdf, str. 15; .pdf, str. 13) / iRozhlas.cz

Loni i v roce 2021 bylo zemřelých v této kategorii přibližně 3,1 tisíce (.pdf, str. 13). Oproti předchozím letům se sice jedná o nárůst, nejde ale o nejvyšší číslo od druhé světové války, jak tvrdí příspěvek. Například v roce 1950 totiž bylo lidí, kteří zemřeli z neurčitých příčin, více než dvakrát tolik, a to konkrétně 6 551 (.xls). Nad úrovní 3,1 tisíce z roku 2022 se počet těchto zemřelých držel až do roku 1958 (.xls).

Doplňme, že v té době mělo Česko (bez Slovenska) méně obyvatel než dnes. I při přepočtu na 100 tisíc obyvatel tak byla uvedená čísla z 50. let vyšší než počty z roku 2021 a 2022.

„Víte, že za poslední dva roky klesla životní úroveň Čechů na historické minimum po bok států 3. světa? A Putinem to není… “

Jak si Česko ve srovnání s dalšími státy vede ve skutečnosti? Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové banky i OSN je životní úroveň v ČR srovnatelná se Slovenskem či Polskem a na své historické minimum se nepropadla.

Životní úroveň jednotlivých států je možné posuzovat z několika hledisek. Nejběžněji používaným ukazatelem je výše hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Protože ale statistiky HDP vypovídají jen o ekonomické situaci státu, využívají se i jiná vyjádření životní úrovně. Nejčastěji se lze setkat s tzv. indexem lidského rozvoje (HDI) nebo také se srovnáním podle výše průměrné reálné mzdy.

Index lidského rozvoje

Index lidského rozvoje se pro každou zemi vypočítává jako průměr tří dílčích indexů, které hodnotí tři oblasti – dlouhý a zdravý život; přístup ke vzdělání a životní standard. Hodnota výsledného indexu HDI přitom nabývá hodnot mezi 0 a 1. Čím blíže je výsledek k horní hranici, tím lepší je úroveň lidského rozvoje v dané zemi.

Na začátku 90. let měl český HDI hodnotu 0,742. Těsně nad úroveň 0,800, a tedy do  nejvyšší kategorie „velmi vysokého lidského rozvoje“, se Česko dostalo v roce 2000. Na své absolutní maximum 0,897 se pak český HDI vyšplhal v roce 2017 a pak znova v roce 2019. Dle posledních dostupných dat za rok 2021 český HDI odpovídal hodnotě 0,889. I přes tento drobný pokles byl ale český index lidského rozvoje v roce 2021 stále vyšší než například v Polsku nebo na Slovensku.

Země jako Indie, Bangladéš či Keňa měly HDI i v daném roce výrazně nižší, než bylo historické minimum České republiky z 90. let.

Umístění v žebříčku HDP

V případě žebříčku podle HDP na obyvatele již jsou k dispozici i data za rok 2022, která zveřejnila Světová banka. Oproti roku 2020, kdy se nacházelo na 48. místě, si Česko v roce 2022 mírně polepšilo a obsadilo 42. příčku (.xlsx). Vedlo si tak lépe než např. Portugalsko či Polsko a podle kategorií Světové banky patřilo mezi vysokopříjmové státy (.xlsx).

Doplňme, že Česko si nepohoršilo ani v žebříčku HDP na obyvatele v tzv. paritě kupní síly. Ta, jak název napovídá, zohledňuje rozdílnost v kupní síle národních měn jednotlivých států. V roce 2020 se Česká republika řadila na 34. místo (.xlsx), stejně jako o rok později. V roce 2022 si pak polepšila a posunula se o jednu příčku na 33. pozici těsně před Izrael či Japonsko.

Podle těchto dat tak hodnota HDP na obyvatele výrazně přesahuje hodnoty států třetího světa. I pokud se zaměříme na statistiky, které zohledňují vliv inflace, byla hodnota HDP na obyvatele v roce 2022 zatím nejvyšší od roku 1990, kdy Světová banka začala údaj u Česka evidovat.

Reálné mzdy

Statistiky o výši reálné průměrné mzdy je možné najít například na webu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její data sice ukazují, že v Česku v roce 2022 došlo k nejprudšímu meziročnímu poklesu reálné mzdy od začátku statistiky, nejednalo se ale o pokles „na historické minimum“. Hodnota za rok 2022, tedy 33,5 tisíce amerických dolarů (ve stálých cenách), je totiž stále vyšší než reálná průměrná mzda v roce 2017 i ve všech předcházejících letech.

OECD ve svém přehledu neuvádí údaje pro všechny státy světa, ale především pro své členské země. I tak lze ale z dat vyčíst, že například v Mexiku byla v roce 2022 reálná průměrná mzda přibližně dvakrát nižší než v České republice. Ta se tehdy v tomto žebříčku umístila před Slovenskem, Maďarskem či Portugalskem.

Srovnání států podle HDP ani podle výše reálné mzdy tedy neukazují, že by se životní úroveň v Česku v roce 2022 propadla na „historické minimum”. Stejně je tomu i v případě žebříčku podle indexu lidského rozvoje, který porovnává vývoj od 90. let do roku 2021. Přestože lze zvláště v případě reálných mezd mluvit o snížení životní úrovně, vede si Česko podobně jako Slovensko či Polsko, nikoli jako země třetího světa. I tuto část proto musíme označit za nepravdivou.

„Víte, že za poslední dva roky ukončilo svou činnost nejvíce firem od roku 89? A světovou krizí to není…“

Co říkají statistiky ČSÚ a společnosti CRIF? Více firem než v roce 2022 zaniklo např. v roce 2019. Některé společnosti sice zanikly, více jich ale vzniká. V roce 2022 i k červnu 2023 navíc ČSÚ evidoval největší počet ekonomicky aktivních firem za poslední dekádu.

Informace o počtu zaniklých i vzniklých obchodních společností pravidelně zveřejňuje společnost Czech Credit Bureau (CRIF). Podle jejích analýz, které vycházejí z dat z Registru ekonomických subjektů ČSÚ, v roce 2022 zaniklo 14,4 tisíce firem. V předcházejícím roce bylo toto číslo téměř stejné a nepřesáhlo hranici 14,5 tisíce (.pdf, str. 17).

Ve skutečnosti tak v letech 2021 a 2022 došlo k obrácení dlouhodobého trendu, kdy počet zaniklých firem každoročně rostl (.pdf, str. 17). Nejhorší situace byla v tomto ohledu v roce 2019, kdy obchodních společností zaniklo 15,8 tisíce, a v roce 2020, kdy se číslo vyšplhalo na více než 16 tisíc.

CRIF pak kromě dat za celé roky publikuje i data za jednotlivá čtvrtletí a pololetí. Na konci dubna letošního roku vydala zprávu, ve které uvádí, že v prvním čtvrtletí 2023 byl počet zaniklých firem ve srovnání se stejným obdobím předcházejících let nejvyšší v historii ČR.

Aktuálnější zpráva, kterou CRIF vydala 20. července, nicméně ukazuje, že v dalším čtvrtletí tempo tohoto propadu zmírnilo. Ačkoliv tedy letos ke konci června zaniklo celkem 7 962 firem, hůře na tom Česko bylo v polovině roku 2019, kdy CRIF evidovala hodnotu ještě o tři stovky vyšší.

Zároveň je nutné také dodat, že firmy sice zanikají, řada nových ale vzniká. Právě počet nově vzniklých společností přitom dle dat společnosti CRIF dlouhodobě převyšuje počet těch zaniklých.

Dostupná data Českého statistického úřadu také ukazují, že dlouhodobě roste počet firem (přesněji obchodních společností), které jsou přímo ekonomicky aktivní – tedy jsou plátci daně z příjmů, platí pojistné za zaměstnance atp. Z 557 tisíc existujících obchodních společností (.xlsx) například v roce 2022 bylo aktivních 411 tisíc (.xlsx). To je přitom nejvyšší počet v posledních deseti letech. K dalšímu navýšení pak došlo v průběhu první poloviny roku 2023.

Zánik „spících“ živností

V případě živnostníků (a dalších podnikajících fyzických osob) v roce 2022 oficiálně ukončilo činnost 80 tisíc lidí, zhruba dvakrát víc než v roce 2020. V prvním pololetí 2023 pak došlo k ještě výraznějšímu nárůstu zrušených živností, kdy se k tomuto kroku rozhodlo 246 tisíc lidí.

V této souvislosti je třeba zmínit, že ve většině případů se jednalo o živnostníky, kteří reálně nepodnikali a měli přerušenou živnost. Důvodem k takto rozsáhlému ukončení živností bylo především nově povinné zavádění datových schránek. I přes pokles celkového počtu registrovaných živnostníků bylo ke konci roku 2022 i ke konci června 2023 množství aktivních podnikajících fyzických osob pořád více než na konci roku 2020 či ve všech dalších dřívějších letech.

Shrňme tedy, že počet zaniklých firem není podle dat za rok 2022 ani podle aktuálnějších údajů z prvního pololetí 2023 nejvyšší od roku 1989, jak tvrdí autor facebookového příspěvku. Vyšší byl například v roce 2019. Zároveň také rostl počet ekonomicky aktivních společností. Co se týče OSVČ, v roce 2023 skutečně ukončilo živnost nebývale velké množství lidí. Ve většině se ovšem jednalo o „spící“ živnostníky, což dokazuje i fakt, že se počet aktivních živnostníků dramaticky nepropadl a drží se nad hodnotami před rokem 2020.

Závěr

Všech sedm tvrzení, která se v příspěvku objevují, jsou nepravdivá či opomíjí kontext a aktuální data.

• Počet vystěhovalých Čechů v posledních dvou letech je nižší než například v letech 2011–2016. Není tedy nejvyšší od roku 1989.
• Podle dostupných mezinárodních žebříčků se životní úroveň v Česku sice zhoršila, ale je lepší než v 90. letech. Zároveň je srovnatelná se zeměmi jako Slovensko či Polsko, nikoli se zeměmi třetího světa.
• Kriminalita v ČR meziročně rostla mírnějším tempem, než tvrdí příspěvek, a je nižší než v době před pandemií covidu‑19.
• Stejně je tomu i v případě vývoje počtu sebevražd.
• Počet zemřelých, u kterých nebyla evidovaná jasná příčina smrti, v posledních dvou letech sice narostl, podle statistik ČSÚ ovšem nepřevyšuje hodnoty z 50. let. Současná čísla tak nejsou nejvyšší od dob druhé světové války.
• Co se týče tvrzení o populaci ČR, v roce 2022 opravdu klesl počet narozených dětí. Nárůst počtu obyvatel a ani počet cizinců nicméně nerostl tak výrazně, jak tvrdí autor příspěvku.
• Počet zaniklých firem je dle dat za rok 2022 i za první polovinu roku 2023 menší než v roce 2019. Ani v tomto posledním případě se nejedná o nejvyšší počet od roku 1989. V roce 2023 oficiálně ukončilo činnost rekordní množství živnostníků, ve většině však tito lidé reálně nepodnikali. Počet aktivních živnostníků i firem je vyšší než před koronavirovou krizí.

Pro závěr doplňme, že dle dostupných informací začal tento příspěvek na facebooku v červenci šířit Aleš Svoboda, který nepravdivé informace sdílel v minulosti již několikrát. Dříve jsme se například věnovali jeho nepravdivým tvrzením o plánovaném vyřazení Dne vítězství ze seznamu státních svátků, výroku o domnělých zahraničních reakcích na pražskou proukrajinskou demonstraci či smyšleným citacím Danuše Nerudové, Víta Rakušana, Markéty Pekarové Adamové či prezidenta Petra Pavla.