Podle ukrajinské legislativy se v době, kdy se země ocitá ve válečném stavu, nesmí konat volby. Na sociálních sítích se však šíří příspěvky nazývající Volodymyra Zelenského „fašistickým diktátorem“, který v zemi „zakázal“ demokratické volby. Agentura AFP oslovila řadu odborníků, kteří uvedli, že během válečného stavu se žádné volby konat nemohou. Ten byl vyhlášen 24. února 2022 v den ruské invaze demokraticky zvoleným prezidentem Zelenským a schválen ukrajinským parlamentem. Od té doby byl již několikrát obnoven. Odborníci dále vysvětlili, proč by bylo obtížné uspořádat během války spravedlivé volby: kandidáti by nemohli vést kampaň, miliony voličů nucených uprchnout z místa bydliště by stejně jako občané na území okupovaných Ruskem nemohly volit, a bezpečnost voličů i úředníků zajišťujících řádný průběh voleb by byla ohrožena.
„Liberálně fašistický diktátor @ZelenskyyUa zakázal volby ve fašistické Ukrajině,“ tvrdí tento příspěvek z 18. května 2023, který na Facebooku sdílelo více než 220 uživatelů. “Takže nikdy nezjistíme pravdu o tom, kolik Ukrajinců si skutečně přeje válku s Ruskem,” dodává.
Podobná tvrzení kolují také v angličtině a francouzštině.
Některé příspěvky v angličtině a francouzštině ukazují 24sekundový videoklip z rozhovoru, který Zelenskyj poskytl 22. června 2023 stanici BBC. Přepis rozhovoru je k dispozici v ukrajinštině na webových stránkách BBC zde (archivní odkaz zde).
Co řekl Zelenskyj o volbách?
Na videu hovoří Volodymyr Zelenskyj ukrajinsky na kameru s logem BBC a jeho slova nejsou opatřena titulky. Jeden z uživatelů Twitteru na to zareagoval tvrzením, že „Zelenskyj zrušil volby a prohlásil se za prezidenta“.
Parlamentní volby v zemi byly naplánovány na říjen 2023, zatímco prezidentské volby by se za normálních okolností měly konat v březnu 2024.
Některé příspěvky zmiňují také rozhovor, který ukrajinský prezident poskytl deníku The Washington Post 15. května 2023 (archivní odkaz zde).
V obou rozhovorech Zelenskyj uvedl, že dokud bude v zemi platit stanné právo, nemohou se konat žádné volby.
„Dokud máme stanné právo, nemůžeme mít volby. Ústava jakékoli volby během válečného stavu zakazuje,“ řekl deníku The Washington Post.
Podobně odpověděl i na otázku BBC: „Je to globální záležitost. Pokud zvítězíme, volby budou. To znamená, že už nebude válečný stav, nebude válka. A volby by se podle zákona měly konat v době míru, když není válka. Opravdu si přeji, aby příští rok nastal mír a život byl stejný jako před válkou.“
Zelenskyj tedy „nezakázal“ volby, aby zůstal u moci, ale pouze řekl, že pokud bude Ukrajina v době, kdy by se měly konat, stále ve válce, budou odloženy. Informovala o tom i ukrajinská média, například New voice of Ukraine (archivní odkaz zde), který zveřejnil článek s titulkem „Ukrajina uspořádá volby po skončení války, říká Zelenskyj“.
Podle mnoha uživatelů sociálních sítí Zelenskyj promluvil jako „diktátor“, který svým jednáním porušuje ukrajinské zákony. Odborníci, na něž se AFP obrátila, však upozornili, že ukrajinská legislativa konání voleb v době války zakazuje.
Volby v době války nejsou povoleny
Okamžitě poté, co Rusko 24. února 2022 napadlo Ukrajinu, bylo v zemi vyhlášeno stanné právo.
Válečný stav zakazuje občanům mužského pohlaví ve věku od 18 do 60 let opustit místo trvalého bydliště bez souhlasu armády a vyžaduje ve všech regionech vedle civilních orgánů zřízení vojenské správy.
Od ruské invaze na Ukrajinu parlament hlasoval o prodloužení stanného práva již sedmkrát (archivní odkaz zde). Poslední prodloužení vyprší 18. srpna 2023 a rozhodnutí o jeho ukončení by museli ukrajinský parlament a prezident přijmout společně.
„Verchovna rada, tj. ukrajinský parlament, odhlasuje válečný stav (…) a pak ho podepíše prezident, následně musí být zveřejněn ve vládních novinách a teprve poté zákon vstoupí v platnost. Takový je postup,“ řekl agentuře AFP 11. července 2023 Mykola Davydiuk, ředitel kyjevské organizace Think Tank Politics.
„Všechna politická uskupení, dokonce i ta, která byla proti Zelenskému, podpořila zavedení stanného práva a jeho obnovení,“ řekla nám 27. června Ioulia Shukan, která se specializuje na politickou sociologii a přednáší slavistiku na pařížské univerzitě Nanterre.
Během stanného práva „funguje demokraticky zvolený parlament spolu s volenými orgány místní samosprávy, s výjimkou okupovaných území a území, kde probíhají aktivní boje“, řekl 29. června agentuře AFP doktor práv a bývalý poslanec ukrajinského parlamentu Jurij Ključkovskyj.
Článek 64 ukrajinské ústavy stanoví, že v rámci stanného práva mohou být na určitou dobu zavedena jistá omezení práv a svobod. To se týká i volebních práv, která mohou být počas válečného stavu dočasně omezena.
Článek 19 ukrajinské zvláštní válečné legislativy nazvané „O právním režimu stanného práva“ výslovně zakazuje konání prezidentských, parlamentních nebo komunálních voleb v době války.
Článek 19 dále uvádí: „Během stanného práva je zakázáno: měnit ústavu Ukrajiny; měnit ústavu Autonomní republiky Krym; organizovat volby prezidenta Ukrajiny, jakož i volby do parlamentu Ukrajiny, parlamentu Autonomní republiky Krym a orgánů místní samosprávy.“
Článek 20 ukrajinského volebního zákoníku stanoví, že v případě vyhlášení stanného práva se volební proces „ukončí“ ode dne vstupu prezidentského dekretu v platnost. Volební proces by měl být znovu zahájen „po ukončení nebo zrušení stanného práva nebo výjimečného stavu“, uvádí se v zákoně.
Článek dále uvádí, že rozhodnutí o vyhlášení voleb, pozastavených během stanného práva, musí být učiněno „nejpozději do jednoho měsíce ode dne ukončení nebo zrušení válečného stavu nebo výjimečného stavu“.
“Žádné ‚přerušení‘ stanného práva za účelem konání voleb nebo za jakýmkoli jiným účelem není možné a legální,” řekl AFP Jurij Ključkovskyj.
„Je to v podstatě ochrana před okupací a podobně, například když do vaší země vtrhne cizí armáda a řekne: ‚dobrá, uspořádejme volby‘ a zvolí nového prezidenta, nový parlament a tak dále. Tudíž se jedná o nástroj na ochranu naší ústavy a vlády,“ řekl Mykola Davydiuk, ředitel organizace Think Tank Politics v Kyjevě.
Ústava Ukrajiny byla přijata v roce 1996 a příslušný zákon o právním režimu stanného práva v roce 2015.
V té době „prezident Zelenskyj nebyl politickou osobností, a neměl tudíž možnost ovlivnit obsah těchto právních aktů“, zdůraznil Ključkovskyj.
Zelenskyj byl zvolen v roce 2019 a podle volební komise získal ve druhém kole prezidentských voleb přes 73% hlasů, zatímco jeho protikandidát Petro Porošenko jen kolem 24,5% hlasů.
Legitimita voleb během války
Všichni odborníci, s nimiž AFP hovořila, shodně zdůraznili, že uspořádání legitimních voleb ve válečném stavu by bylo velmi komplikované.
„Ne každé volby lze považovat za skutečně demokratické: legitimní volby musí být svobodné a spravedlivé a musí se konat v souladu s takzvaným ‚Evropským volebním dědictvím‘, které ustavila Benátská komise Rady Evropy,“ řekl Ključkovskyj.
Zde jsou hlavní překážky pro konání voleb během války:
1. Zajištění fyzické bezpečnosti
Prvním důvodem, proč se volby nemohou konat v době války, je v podstatě nemožnost zajistit fyzickou bezpečnost voličů a organizátorů. Od začátku ruské invaze je celé území Ukrajiny terčem raketových útoků, z nichž mnoho cílí na civilní obyvatelstvo. Volební místa by byla snadným terčem.
„V celé zemi panuje fyzické nebezpečí. Kritická infrastruktura je bombardována i v západních regionech, což se týká i civilistů. V tomto ohledu neexistují žádná bezpečná území, takže snaha zajistit hojnou volební účast znamená vystavit lidi nejistotě,“ řekla Ioulia Shukan.
Otázkou je i bezpečnost politiků: „Prezidentské volby jsou jednodušší, protože můžete sedět v Kyjevě a používat televizi, Facebook a další média, ale pokud jde o komunální volby, je to opravdu velmi těžké,“ řekl Davydiuk.
„Měli bychom také vzít v úvahu skutečnost, že osvobozená území jsou silně zaminovaná a bude trvat měsíce či roky, než se je podaří uvést na úroveň relativní bezpečnosti,“ upozornil Ključkovskyj.
2. Volební kampaň
Vést politickou kampaň během války, kdy je ohrožena samotná existence státu, je podle Ključkovského „příliš nebezpečný luxus“.
Za výjimečného stavu jsou veřejná shromáždění a mítinky zákonem zakázány, takže o nějaké kampani nemůže být ani řeč, uvedla Ioulia Shukan, podle níž by konání voleb za těchto okolností bylo „nepředstavitelné“.
„K demokratickým volbám může samozřejmě dojít až poté, co vyhrajeme válku a vrátíme se na ztracená území. Ale až poté, co se na tato území vrátí svobodná média, politické strany a aktivisté,“ řekl Davydiuk.
3. Zohlednění uprchlíků
Válka vyhnala z domovů miliony Ukrajinců, a to jak uvnitř země, tak do zahraničí. Odborníci upozorňují, že registrace voličů bude za těchto okolností velmi obtížná.
Pro zajištění spravedlivého průběhu voleb „je nutné provést spolehlivou evidenci těchto občanů, což je rozsáhlý problém vyžadující značné finanční prostředky, kterých se ve válečných podmínkách nedostává“, řekl Ključkovskyj.
Vzhledem k tomu, že podle odhadů Úřadu OSN pro uprchlíky bylo v rámci Ukrajiny vnitřně vysídleno více než 5 milionů lidí a dalších 8 milionů lidí odešlo do zahraničí, „jak lze volby při tak velkém počtu vysídlených osob zorganizovat?“, ptá se Shukan.
4. Okupovaná území
Nakonec je tu otázka okupovaných území, která momentálně fungují podle ruských zákonů a s nimiž byla přerušena komunikace. Jelikož tam v současné době není možné uspořádat ukrajinské volby, byly by vyloučeny z demokratického procesu, uvedl Ključkovskyj.
V letech 2014-2021 již byla Ukrajina nucena uskutečnit volby bez okupovaného území Krymu a určitých částí Doněcké a Luhanské oblasti, stejně jako na přilehlých územích, kde nebylo možné zajistit bezpečnost, vysvětlil Ključkovskyj.
„Společnost to nevnímala pozitivně. Vždyť parlament i prezident mají být voleni z vůle všeho lidu, jak je stanoveno v čl. 3 Protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech,“ řekl expert agentuře AFP.
Dočasné použití stanného práva
Přestože se odborníci shodují, že Ukrajina v době války není schopna uspořádat demokratické volby, varují, že stanné právo by mělo být použito pouze v době války.
Dne 26. listopadu 2018 zavedla vláda prezidenta Petra Porošenka v deseti oblastech Ukrajiny na dobu 30 dnů stanné právo, což vyvolalo vlnu kritiky.
„V té době byl prezidentem Ukrajiny Petro Porošenko a důvodem tohoto kroku byla agrese lodí Ruské federace v Kerčském průlivu. Objevily se však i názory, že kroky Petra Porošenka byly politicky motivované, neboť v březnu 2019 se měly konat prezidentské volby,“ uvedlo 21. července pro agenturu AFP ukrajinské Centrum pro politiku a právní reformu, jež se specializuje na otázky demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných.
Centrum však dodalo, že tuto situaci „nelze srovnávat s 24. únorem 2022“.
Neférová politická výhoda pro Zelenského?
Dlouhotrvající stanné právo by podle odborníků mohlo Zelenskému poskytnout nespravedlivou výhodu nad jeho politickými protivníky.
„Na volebním poli má unikátní postavení, něco jako superlídr, může se setkávat s Bidenem, s králem Karlem, s Macronem, s Orbánem, s kýmkoli. Ostatní politici nemohou ani vycestovat ze země,“ řekl Davydiuk. „Není to férová soutěž.“
Dalším problémem podle něj je, že média ve válečné Ukrajině nejsou svobodná. Jediný hlavní oficiální televizní kanál je pod kontrolou vlády, „takže prezident je zdaleka nejsilnější postavou“, řekl.
Podle Davydiuka budou i po zrušení válečného stavu jiní kandidáti velmi znevýhodněni v případě, že se volby uskuteční příliš rychle. Nemají totiž stejný přístup do médií, jsou příliš zaneprázdněni válkou a nemají čas na organizaci řádné politické kampaně.
V době války „stát potřebuje rychlá rozhodnutí a konání, což demokratické instituce nemohou vždy zajistit“, řekl Anatolij Oktysiuk, politický analytik z kyjevského think tanku Democracy House. „To je dobré pro válečné období, ale špatné v době míru.“
