Od chvíle, kdy začala společnost Pfizer vyvíjet vakcínu proti covidu, byly její klinické studie navrženy tak, aby měřily účinnost, s jakou dokáže zabránit závažnému průběhu onemocnění, nikoliv to, zdali je schopna zabránit přenosu viru. Na sociálních sítích se však šíří video, na němž nizozemský poslanec Roos údajně „odhalil”, že společnost vakcíny na přenos nákazy netestovala. To ovšem není nic nového: z dokumentů z konce roku 2020 naopak vyplývá, že to bylo již od začátku známo. Účinnost vakcín proti těžkému průběhu onemocnění byla od té doby díky očkovací kampani potvrzena, i když vyšlo najevo, že se s postupem času a s objevením nových variant snižovala. Vliv vakcíny na přenos viru je navíc nesmírně složité přesně změřit, což vyvolalo protesty proti tzv. covid pasu v několika zemích.
Roosovo video sdílely stovky českých uživatelů Facebooku prostřednictvím tohoto článku z 25. října 2022.
„Zástupkyně Pfizeru Janine Smallová přiznala, že před uvedením na trh vakcína nikdy nebyla testována na přenos viru!” stojí v tomto příspěvku z 27. října 2022, který sdílelo téměř 90 uživatelů. Jde prý o „zcela klíčové přiznání jasného faktu, jak jakékoli selektování obyvatel na očkované a neočkované bylo a je absolutně nesmyslné, protože bylo bezdůvodné”.
Na videu je nizozemský europoslanec Robert Roose, člen skupiny Evropských konzervativců a reformistů, oznamující „skandální” odhalení.
„Jeden z členů vedení společnosti Pfizer mi právě přiznal, že vakcína nebyla v době svého uvedení na trh nikdy testována na schopnost zastavení přenosu viru,” tvrdí v tomto videu, které zveřejnil na svém účtu na Twitteru 11. října.
Připojuje krátký videoklip, na kterém je vidět, jak v Evropském parlamentu vede rozhovor s výkonnou ředitelkou společnosti Pfizer Janine Small. „Byla vakcína Covid společnosti Pfizer testována na zastavení přenosu viru předtím, než se dostala na trh?” ptá se jí.
„Zdali jsme věděli o tom, jestli dokáže zastavit imunizaci předtím, než vstoupila na trh? Ne,” odpověděla představitelka společnosti Pfizer.
Small se přeřekla a použila slovo „imunizace” místo slova „přenos”, což AFP vysvětlilo tiskové oddělení její laboratoře „Mohu potvrdit, že paní Smallová měla na mysli ‚přenos‘. Nicméně podstata jejího sdělení zůstává zachována,” sdělila nám laboratoř e-mailem 14. října 2022.
Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 1. listopadu 2022Roosovo video sdílely na sociálních sítích stovky uživatelů ve francouzštině, angličtině, španělštině či například němčině. K 3. listopadu jej zhlédlo více než 13,3 milionu lidí.
Odkud toto video pochází?
Vyhledáváním klíčových slov na Googlu jsme našli původní video, z něhož úryvek pochází. Bylo natočeno 10. října 2022 během zasedání pořádaného „Zvláštním výborem Evropského parlamentu pro pandemii COVID-19”, uvádí internetové stránky Evropského parlamentu v popisu dalšího klipu z tohoto zasedání.
„Zástupci společností Pfizer a Curevac se dělí o své názory na minulou a současnou výrobu, distribuci a spravedlivý přístup k vakcínám a léčebným přípravkům proti covidu. Debata se zaměřuje na kroky podniknuté pro vývoj vakcín proti novým variantám, proces schvalování a transparentnost smluv,” stojí dále v popisu.
V čase od 15:21 se slova ujímá poslanec Evropského parlamentu Robert Roos, který vznáší svůj dotaz k zástupkyni společnosti Pfizer.
Na rozdíl od toho, co naznačuje sestřih, který Roos později zveřejnil na sociálních sítích, uplyne několik minut, během nichž i další poslanci Evropského parlamentu pokládají dotazy zástupcům společností Pfizer a CureVac. PotéJanine Small poskytne obecnou odpověď celému shromáždění.
Nedostatek informací o přenosu byl znám již koncem roku 2020
V rozporu s tím, co tvrdí Robert Roos, však nejde o žádnou „převratnou” zprávu ani o „skandální” odhalení.
Skutečnost, že vliv vakcín na přenos viru není jasný ani po klinických studiích hodnotících jejich účinnost, je známa přinejmenším od začátku prosince 2020. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který v USA povoluje uvádění léků na trh, se o tom zmínil v této podrobné a veřejné zprávě o vakcínách.
Otázkou přenosu nákazy se FDA zabývá na straně 48 v odstavci nazvaném „Účinnost vakcíny proti přenosu viru Sars-CoV-2”. Je zde jasně uvedeno, že „údaje pro posouzení účinku vakcíny proti přenosu SARS-CoV-2 od osob infikovaných navzdory očkování jsou omezené”.
Snímek zprávy FDA pořízený 17. října 2022„K posouzení účinku vakcíny na prevenci vylučování a přenosu viru, zejména u osob s asymptomatickou infekcí, bude zapotřebí dalších hodnocení, včetně údajů z klinických studií a z používání vakcíny po jejím schválení,” uvádí se dále v dokumentu.
Zpráva nicméně také tvrdí, že „prokázaná vysoká účinnost proti symptomatickému onemocnění covidem se může promítnout do celkové prevence přenosu v populacích s dostatečně vysokou absorpcí vakcíny”. Je však „možné, že pokud by účinnost proti asymptomatické infekci byla nižší než účinnost proti symptomatické infekci, mohly by asymptomatické případy v kombinaci se sporadickým nošením roušek a nedodržováním rozestupů vést k významnému pokračování přenosu”.
To, jak moc vakcína zabraňuje přenosu nebo jej omezuje, byla v té době skutečná neznámá, jak dokazuje například tento článek agentury AFP z 26. prosince 2020. Další důležitou otázkou byla také doba trvání její účinnosti proti těžkému průběhu nemoci.
To se píše i v tomto shrnutí výsledků studie vakcíny v časopise New England Journal of Medicine, rovněž z prosince 2020.
Co se EU týče, Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) na svých webových stránkách vysvětluje, že některé kladné přínosy „nemusí být při prvotním schválení vakcíny COVID-19 známy”.
„O přínosech budeme mít větší jasno až poté, co se vakcína začne používat,” vysvětlila v té době agentura a upřesnila, že postupem času zdravotnické orgány lépe poznají, „zda vakcína může snížit šíření viru v komunitě. Snížení přenosu bude záviset na mnoha faktorech, včetně toho, kolik lidí se nechá očkovat”.
V dokumentu z 19. února 2021 EMA napsala, že po klinických studiích provedených s vakcínou společnosti Pfizer „v současné době není známo, zda vakcína chrání před asymptomatickou infekcí, ani zda má vliv na přenos viru”.
„Účinnost na přenos byla měřena až dodatečně, v reálném životě, ale společnosti Pfizer nelze vytýkat, že během klinických studií netestovala svou vakcínu podle tohoto kritéria a že se nezaměřila na přenos viru. Je třeba si uvědomit, že v průběhu roku 2020 jsme byli svědky úmrtí tisíců lidí: bylo třeba zabránit především těžké nemocnosti a úmrtnosti. Z hlediska vakcinologie je to, že jsme upřednostnili ochranu před onemocněním a jeho těžkými formami před zabráněním přenosu, normální volba,” řekl AFP 13. října 2022 Yves Buisson, epidemiolog a předseda covidového oddělení při francouzské Národní lékařské akademii.
I čeští odborníci upozorňovali na to, že covidová vakcína nechrání před nákazou, hned od začátku očkovací kampaně. „Dávka nechrání proti infekci. Infikovat se můžeme, i když jsme naočkováni,” uvedl v tomto rozhovoru pro Český rozhlas z 19. ledna 2021 český imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Také další média počátkem roku 2021 informovala o tom, že vakcíny nemusí nutně chránit před přenosem viru.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svých webových stránkách 30. prosince 2020 uvedl, že „vliv očkování vakcínou Comirnaty na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru.”
Stejnou odpověď poskytlo Ministerstvo zdravotnictví ČR v této odpovědi na žádost o informace ze dne 3. března 2021.
Vakcíny byly hodnoceny z hlediska ochrany před onemocněním
Zdravotnické orgány proto při hodnocení účinnosti vakcín nevycházely z jejich schopnosti zabránit přenosu viru, ale z prevence vzniku závažných a smrtelných forem onemocnění způsobených tímto virem.
Úřad FDA již 30. června 2020 ve svých doporučeních pro vývoj vakcíny proti covidu stanovil, že účinnost by měla být měřena prostřednictvím klinických studií s kontrolní populací (placebo) a s mírou prevence onemocnění alespoň 50% (strana 17).
Francouzský nejvyšší zdravotní úřad HAS vydal podobné stanovisko v červenci 2020, kdy uvedl, že „cíle očkovacího programu” by měly být zformulovány mimo jiné podle kapacity vakcín „buď chránit před infekcí, nebo snížit závažnost onemocnění, jakož i jejich bezpečnosti a podmínek, za nichž jsou k dispozici”.
HAS v listopadu 2020 rovněž uvedl, že očekává, že výsledky klinických studií „neposkytnou krátkodobé údaje o účinnosti vakcín, pokud jde o přenos”.
Podle Buissona bylo cílem třetí fáze klinických studií, které v roce 2020 provedli výrobci mRNA vakcín,„prokázat bezpečnost vakcíny a její účinnost proti závažným formám covidu. Pokud by se navíc ukázalo, že tato vakcína je účinná proti přenosu, bylo by to ještě lepší, ale to nebylo cílem vývoje vakcíny na úrovni klinických studií,” řekl Yves Buisson.
Výsledky třetí fáze testů vakcíny Pfizer/BioNTech, kterých se zúčastnilo přibližně 44 000 dobrovolníků, byly zveřejněny v časopise New England Journal of Medicine na konci prosince 2020.
„Klinické studie byly prováděny velmi přísným způsobem za použití placeba. To znamená, že vakcína společnosti Pfizer byla podána jedné náhodně vylosované skupině lidí a placebo druhé skupině, přičemž u všech byla sledována závažnost všech příznaků covidu, aby se zjistilo, zda vakcína závažný průběh onemocnění zmírňuje. Právě to bylo po těchto vakcínách požadováno a na základě tohoto kritéria byly uvedeny na trh,” řekl 3. října 2022 epidemiolog Antoine Flahault, ředitel Institutu globálního zdraví na Ženevské univerzitě.
„EMA, FDA a všechny ostatní národní agentury, které udělily vakcíně společnosti Pfizer licenci, tak učinily s plnou znalostí spisu, který poukazoval na to, že přenos viru nebyl hodnocen, a vůbec je to nešokovalo,” dodal.
Nemocniční oddělení pro covidové pacienty v Mulhouse 17. dubna 2020Laboratoř Pfizer/BioNtech nám v e-mailu 14. října 2022 dále vysvětlila, že třetí fáze klinické stude, jejíž protokol byl zveřejněn v listopadu 2020, „nebyla určena k hodnocení účinnosti vakcíny proti přenosu SARS-CoV-2”.
Česká vláda na svém covidovém portálu uvádí, že ačkoli vakcíny „velmi významně chrání před závažným průběhem onemocnění, hospitalizací a úmrtím” i v případě nových variant, „očkování nemusí ve všech případech zabránit případné nákaze”.
Přenos je velmi obtížné měřit
Během klinické studie je měření vlivu vakcíny na proces přenosu složité, upozorňují dotazovaní odborníci. Přenos závisí na velkém množství faktorů, které nemusí být v klinické studii reprodukovatelné.
V reálném životě může omezení přenosu nákazy záviset i na jiných opatřeních, než je očkování, např. na omezení sociálních kontaktů, na nošení roušek, ale také na kašlání do lokte či na pravidelném mytí rukou. To vysvětluje, proč je měření dopadu na přenos v reálném životě také velmi složité.
„Pokusů se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí a v té době již nedocházelo k takové cirkulaci viru s původním kmenem. Ve srovnání s placebem vakcína zabránila mnoha infekcím, takže bychom měli velmi málo nakažených očkovaných. Pak bychom je museli sledovat, zda nemohli nakazit další osoby, které nebyly součástí studie, což je velmi složité objektivizovat,” vysvětluje Flahault.
„Odborníci chtěli pevná kritéria, a ta se měří sledováním vlivu vakcíny na úmrtí a hospitalizace, nikoliv modelováním přenosu ” dodal.
Studie naznačují, že očkování může omezit přenos, i když je téměř nemožné stanovit přesné číslo, protože existuje mnoho proměnných. Navíc po sobě jdoucí varianty tento obrázek ještě více zkomplikovaly.
Francouzský Pasteurův institut při modelování v červnu 2021 „zkoumal, jak by k epidemii přispěly různé profily osob definované jejich věkem a stavem očkování”, vysvětluje se ve zprávě Vědecké rady Covid-19 z července 2021, nezávislého poradního orgánu pověřeného poskytováním vědeckého poradenství o stavu pandemie a zdravotních opatřeních.
„Neočkované osoby přispívají k přenosu neúměrně: neočkovaná osoba má 12krát větší pravděpodobnost přenosu SARS-CoV-2 než osoba očkovaná,” uvádí zpráva.
I když se vědci shodují na tom, že očkování přispívá ke snížení přenosu, přesný výpočet je velmi komplikovaný a opírá se o složité matematické modely, jejichž rozsah zůstává omezený.
„Vakcína Covid měla potenciál výrazně zpomalit přenos u prvních kmenů, jak prokázaly studie po jejím uvedení na trh. Ukázalo se však, že je proti přenosu stále méně účinná, jednak tím, jak se začaly objevovat nové varianty, a pak také kvůli prodlevě mezi dávkami,” upozorňuje Flahault.
V České republice byla část médií a někteří politici zpočátku optimističtí, že vakcíny budou schopny zastavit nebo alespoň výrazně zpomalit šíření viru. Jakmile se však začaly objevovat nové infekčnější varianty jako Delta, odborníci začali poukazovat na to, že i když vakcíny nedokážou šíření nemoci zastavit, mají tendenci ji učinit mnohem mírnější.
“Samozřejmě se [očkovaný člověk] může nakazit,” řekla Českému rozhlasu v rozhovoru z 11. července 2021 česká viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Ruth Tachezy. „Může mít i mírný průběh onemocnění. Po dvou dávkách lidé nemívají těžší průběh, nicméně je to individuální. Záleží také na věku a odstupu od vakcinace.”
Dodala také, že očkovaný člověk může nákazu stále přenášet, i když „podle CDC je riziko, že jste infekční, menší”.
Vakcína účinná proti symptomatickým a závažným formám onemocnění
Účinnost proti těžkým formám onemocnění, na kterou již slibně poukazovaly výsledky klinických studií, byla následně potvrzena během očkovacích kampaní po celém světě, jak AFP vysvětlilo několik odborníků zde.
Několik studií (1, 2, 3) analyzujících očkovací kampaně zejména ve Velké Británii a Izraeli ukázalo, že vakcíny byly účinné nejen proti těžkým a symptomatickým formám covidu, ale že také snižovaly riziko nákazy původním kmenem.
Žena fotí národní covidový památník v Londýně 28. března 2022Celková účinnost vakcín – jak proti nemoci, tak proti nákaze – se postupem času a s novými variantami snižuje. Proto máme posilovací očkovací kampaně, které umožňují míru ochrany opět zvýšit. Nedávno také dorazily na trh vakcíny přizpůsobené novějším kmenům viru.
Vakcíny proti covidu se tak podobají mnohým předchozím vakcínám: většina z nich nezabraňuje přenosu viru, který může, ale nemusí vyvolat příznaky (tj. samotné onemocnění).
Vakcíny vyvíjené pro boj s různými nemocemi mohou poskytovat dva typy imunity. Takzvaná „efektivní” imunita nezabrání viru v infikování organismu ani v jeho množení, ale zabrání rozvoji hlavních příznaků onemocnění. Tak tomu je u většiny vakcín.
U takzvané „sterilizační imunity” dochází k tomu, že imunitní odpověď organismu na vakcínu virus z těla zcela vyloučí. To je případ vakcíny proti pravým neštovicím, díky níž byla tato nemoc v roce 1980 vymýcena.
Sterilizační imunita sice zůstává ideálním cílem ve výzkumu vakcín, ale mnoho dnes používaných vakcín, včetně těch proti covidu, vyvolává pouze efektivní imunitu.
Covid certifikát EU je dočasný a lze jej získat i bez očkování
V některých evropských zemích vyvolaly nejistoty kolem přenosu a obtížnost měření účinnosti vakcín v této oblasti polemiku o smyslu covidového certifikátu. Ten je založen na mnoha epidemiologických parametrech, nejen na výsledcích klinických studií.
Tento digitální dokument, známý také jako „covid pas”, vstoupil v platnost 1. července 2021 a používá se ve 49 zemích včetně členských států EU.
Umožňuje svému držiteli prokázat v zemích, které jej používají, nejen svůj očkovací status, ale také důkaz o prodělané nemoci či negativní test. Mohou jej proto využívat i lidé, kteří se rozhodli se neočkovat. V České republice přestal být covid pas vyžadován restauracemi, poskytovateli služeb či kulturními a sportovními zařízeními od 10. února 2022. Od 14. března je přestali vyžadovat také zdravotnická zařízení a poskytovatelé sociálních služeb, například domovy pro seniory.
Zavedení covid pasu vedlo v některých zemích včetně Francie k protestům. V České republice však k žádným zásadním nepokojům nedošlo.
Podle stránky Re-open EU, kterou zřídila Evropská unie za účelem monitorování zavádění nebo rušení omezení, od 1. listopadu 2022 již není při vstupu do většiny zemí EU vyžadováno předložení negativního testu nebo dokladu o očkování.
