Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24 mluvil zejména o válce na Ukrajině. Rozpovídal se ale také o sestavovaném týmu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vybranými faktickými výroky o tomto tématu se zabývá následující analýza.
Jan Lipavský (nestr.): „Byl to Donald Trump, který byl první, kdo začal dodávat americké zbraně na Ukrajinu. Poslal tam dodávku protitankových střel Javelin.“
PRAVDA
Administrativa Donalda Trumpa v roce 2018 jako první schválila poskytnutí amerických smrtících zbraní Ukrajině, mezi kterými bylo i 210 protitankových střel Javelin. Předchozí Obamova administrativa dodat zbraně na Ukrajinu odmítala.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský odpovídá na dotaz, co očekává od opětovného nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA v souvislosti s vývojem války na Ukrajině. Uvádí, že Trump v kampani vícekrát mluvil o tom, že USA vystoupí z některých konfliktů. Dodává ale, že Trump byl první, kdo na Ukrajinu začal dodávat americké zbraně, a nebude podle Lipavského chtít, aby Washington „prohrál“, a bude proto hledat řešení k ukončení války.
První dodávka amerických zbraní na Ukrajinu
Po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na Donbasu tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko požádal USA o poskytnutí vojenské pomoci. Administrativa Baracka Obamy od roku 2014 schválila dodávky vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 600 milionů dolarů (.pdf, str. 38). To obnášelo například průzkumná bezpilotní letadla, vybavení pro noční vidění nebo terénní vozidla.
Pomoc přislíbená a schválená během vlády Baracka Obamy ovšem nezahrnovala smrtící zbraně (.pdf), přestože o ně Ukrajina žádala a na poskytnutí zbraní tlačily obě politické strany v americkém Kongresu. I přes neochotu Obamovy administrativy dodat Ukrajině zbraně k tomuto kroku přistoupily některé americké soukromé společnosti. Smrtící neboli letální zbraně z principu mohou zabít ostatní lidi. Neletální zbraně jsou takové zbraně, které mají vyřadit z činnosti vybranou skupinu osob, aniž by přímo ohrozily jejich životy, nebo mají za cíl vyřadit vojenskou výzbroj z provozu (.pdf, str. 78; .pdf, str. 11).
Postoj americké vlády k poslání smrtících zbraní se změnil po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta. Jeho administrativa v roce 2018 oznámila poskytnutí dodávky zbraní Ukrajině v hodnotě 47 milionů dolarů, která obsahovala i 210 protitankových střel Javelin a 37 odpalovacích zařízení. Tato dodávka zbraní byla podmíněna slibem, že protitankové střely Javelin budou skladované na západní Ukrajině, kde by plnily primárně odstrašovací funkci.
Další vojenská pomoc Ukrajině
V roce 2019 Donald Trump pozastavil dodávky americké vojenské pomoci na Ukrajinu v hodnotě 391 milionu dolarů (.pdf). Podle výpovědi svědků v případu ústavní žaloby na prezidenta se Donald Trump snažil vyvinout nátlak na nově zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a donutit ho k tomu, aby Ukrajina prošetřila působení Joea Bidena a jeho syna Huntera na Ukrajině. Trumpova administrativa nicméně vojenskou podporu nakonec odeslala.
Objem dodávek zbraní z USA se zvýšil po zahájení ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022, tedy v době, kdy už Bílému domu šéfoval Joe Biden. Od vypuknutí nového konfliktu do prosince 2024 poskytly USA vojenskou pomoc v hodnotě desítek miliard dolarů. Tyto dodávky zahrnovaly např. zbraně dlouhého doletu, které Ukrajina se souhlasem Washingtonu použila i na cíle na ruském území.
Závěr
Dodání zbraní na Ukrajinu odmítal někdejší americký prezident Barack Obama, který zemi sice poskytl vojenské vybavení, ale ne přímo smrtící zbraně. Administrativa Donalda Trumpa v roce 2018 jako první schválila poslání amerických zbraní, kdy USA na Ukrajinu dopravila i 210 protitankových střel Javelin. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý.
Jan Lipavský (nestr.): „(Marco Rubio, pozn. Demagog.cz) stál koneckonců i za rezolucí, která v americkém Senátu připomněla význam Václava Havla.“
PRAVDA
Marco Rubio inicioval rezoluci amerického Senátu v prosinci 2011, krátce po smrti Václava Havla. Cílem přijaté rezoluce bylo připomenout Havlův přínos k rozvoji demokracie, obhajobě svobody a podpoře lidských práv.
Ministr zahraničí Jan Lipavský reaguje na dotaz moderátorky, co si myslí o vládním týmu, který sestavuje budoucí americký prezident Donald Trump. Některé nominanty přitom bude po inauguraci muset schválit Senát. Lipavský v odpovědi ocenil osobnost Marca Rubia, republikánského senátora za Floridu, který se má stát novým ministrem zahraničí. Zmínil jeho roli v přijetí rezoluce amerického Senátu připomínající význam Václava Havla, což podle Lipavského svědčí o znalostech a orientaci Rubia v otázkách zahraniční politiky.
Americká rezoluce
Americký Kongres přijímá několik typů rezolucí, přičemž pouze jeden z nich má povahu přijatého zákona. Další rezoluce můžou upravovat pravidla pro chod Kongresu, představovat oficiální gratulaci ostatním státům k výročí jejich nezávislosti, kondolovat rodině zesnulého kongresmana nebo vyjadřovat poctu určité osobnosti.
Dne 22. prosince 2011, tedy krátce po úmrtí Václava Havla, inicioval Marco Rubio rezoluci, která měla za cíl připomenout Havlův život a jeho přínos k podpoře demokracie, lidských práv a svobody. Americký Senát ji přijal 30. ledna 2012 a Havel se tak připojil k významným státníkům, které americký Kongres posmrtně ocenil.
Rezoluce ocenila Havlovu odvahu v boji proti komunistickému režimu, významnou roli v sametové revoluci a přínos k demokratickým změnám ve střední a východní Evropě (.pdf, str. 1). Rezoluce zároveň vyzdvihla Havlovu zásluhu na transformaci České republiky v demokratický stát a na přijetí země do NATO. Dokument dále ocenil Havlovu podporu disidentů a boje za svobodu po celém světě, včetně Běloruska, Íránu, Kuby a Barmy (.pdf, str. 2, 3).
Závěr
Americký senátor Marco Rubio opravdu inicioval rezoluci, která vyjádřila poctu Václavu Havlovi za jeho celoživotní přínos k podpoře demokracie, lidských práv a svobody. Senát rezoluci následně schválil. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý.