Uprostřed odchodu Pirátů z vlády poskytl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhovor serveru Novinky.cz. Mluvil např. o digitalizaci stavebního řízení, kdy dnes již bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš zrušil některé soutěžní dialogy vypsané ještě za minulé vlády. Na vybrané výroky o stavebním řízení nebo odvolání Bartoše jsme se zaměřili v následující analýze.
Zbyněk Stanjura: „Pravomocné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže říká, že to nebylo zákonné, protože to nebylo transparentní (zrušení soutěžních dialogů ze strany MMR, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Bartoš zrušil tři soutěžní dialogy v rámci digitalizace stavebního řízení vypsané Klárou Dostálovou. Firma ICZ podala stížnost k ÚOHS, jenž označil zrušení dvou zakázek za neplatné, protože nebylo jasně vysvětlené. MMR později dialogy opět zrušilo, což už bylo dle ÚOHS v pořádku.
Zbyněk Stanjura reaguje na obvinění Pirátské strany, že premiér Fiala odvolal Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj kvůli tlaku tzv. „kmotrů“ (video, čas: 14:20) v souvislosti s digitalizací stavebního řízení. Podle Pirátů totiž byly firmy, které měly zájem o původní „předražené“ zakázky, napojené na ODS (video, čas: 1:22). Stanjura poukazuje na to, že poté, co Ivan Bartoš zrušil tyto zakázky, které byly sjednané ještě za předchozí ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) označil jeho rozhodnutí za nezákonné.
Digitalizace za Kláry Dostálové
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v čele s Klárou Dostálovou v září 2020 předložilo Sněmovně návrh nového stavebního zákona, v rámci kterého byla plánovaná i digitalizace stavební agendy a územního plánování (.pdf, str. 178, 180 z 630). Nový zákon měl také zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu (str. 177 z 630). Právě vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu tehdy kritizovaly současné vládní strany, které se chtěly více zaměřit na digitalizaci. Zákon nakonec vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil zákon z roku 2006.
V září 2021 MMR oznámilo, že dokončuje zadávací podmínky pro čtyři veřejné zakázky související s digitalizací stavebního řízení. Následující měsíc resort zveřejnil, že již vypsal tři zakázky na nejdůležitější komponenty systému, a sice Portál stavebníka a integrační platformy, Informační systém evidence elektronických dokumentací a Informační systém evidence stavebních postupů. Kromě toho zveřejnilo také zakázku na Národní geoportál.
Zrušení veřejných řízení Ivanem Bartošem
V prosinci 2021 převzal funkci ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Již v únoru 2022 vláda schválila částečný odklad stavebního zákona z července 2023 na červenec 2024, tento krok (.pdf) později stvrdil i legislativní proces. MMR v roce 2022 předložilo Sněmovně návrh novely stavebního zákona, kterou došlo především ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachování stavebních úřadů v obcích. Na této novele se vláda shodla i s opozičními hnutími ANO a SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna jednomyslně schválila.
Začátkem roku 2023 Ivan Bartoš zrušil tři ze čtyř původních výběrových řízení (.pdf, str. 1), která vypsala jeho předchůdkyně Klára Dostálová. Konkrétně šlo o Portál stavebníka, Evidenci elektronických dokumentací a Evidenci stavebních postupů. Zakázka na Národní geoportál zrušena nebyla (.pdf, str. 1). Bartoš své rozhodnutí odůvodnil tím, že původní řešení neodpovídala novelizovanému stavebnímu zákonu přijatému v roce 2023 a rovněž nevyužívala moderní technologie. Dále uvedl, že nový systém lze pořídit za výrazně nižší cenu. Původní tendr byl navíc kritizován kvůli možným napojením na osoby z kauzy Dozimetr, například na Luďka Šteffla.
Rozhodnutí v případě dvou veřejných zakázek (Portál stavebníka a Evidenci elektronických dokumentací) však napadla společnost ICZ, která podala podnět na prošetření k ÚOHS. Společnost ICZ byla jednou z firem, které se účastnily původních soutěžních řízení (.pdf, str. 4 a .pdf, str. 3). ÚOHS následně přezkoumal postup MMR a dospěl k závěru, že zrušení zakázek bylo neplatné.
Úřad kritizoval zejména nedostatečné zdůvodnění Bartošova rozhodnutí, protože nepředložil jasné vysvětlení, jakým způsobem novela zákona ovlivní budoucí podobu digitalizace stavebního řízení, ani jakým způsobem by novější technologie umožnily efektivnější a výrazně finančně úspornější řešení. MMR se proti rozhodnutí úřadu odvolalo, nicméně předseda ÚHOS Petr Mlsna toto rozhodnutí potvrdil v dalším řízení v srpnu 2023.
Nicméně v listopadu 2023 ministerstvo opět rozhodlo o zrušení výběrového řízení a doplnilo podrobné odůvodnění rozhodnutí (.pdf a .pdf). Společnost ICZ opět podala podnět na prošetření k ÚOHS, protože se domnívala, že ani toto zrušení nebylo v souladu se zákonem. Tentokrát však úřad v březnu 2024 rozhodl, že resort měl pro zrušení obou soutěžních dialogů relevantní důvody, které účastníkům dostatečně a transparentně vysvětlilo, a zrušení zakázek schválil. Úřad zároveň v rozhodnutí konstatoval, že společnost ICZ svůj podnět postavila na stejném textu jako v případě předchozího řízení a nereagovala na aktuální argumentaci ministerstva, což podle úřadu vzbuzovalo „pochybnosti o pravých úmyslech navrhovatele v souvislosti s podaným návrhem“.
Shrnutí
Ivan Bartoš rozhodl o zrušení tří soutěžních dialogů, které vypsala jeho předchůdkyně Klára Dostálová. Tento krok následně napadla společnost ICZ, která podala stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad dal společnosti ICZ za pravdu a označil zrušení dvou ze tří veřejných zakázek za neplatné zejména kvůli tomu, že nebylo dostatečně vysvětlené. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.
Zbyněk Stanjura: „Ivan Bartoš jeden soutěžní dialog nezrušil, ale nechal ho 18 měsíců ležet.“
PRAVDA
Zadávací řízení na Národní geoportál územního plánovaní (NGÚP) se podle zjištění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) po dobu 18 měsíců mezi lednem 2022 a červnem 2023 nikam neposouvalo. Ukončeno bylo teprve v květnu 2024.
Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o digitalizaci stavebního řízení v souvislosti s odchodem Pirátů z vlády na konci září 2024. V kontextu výroku zmiňuje konkrétně geoportál, který podle něj i nadále nefunguje. Národní geoportál územního plánování (NGÚP) je informační systém, který má umožnit „zpřístupnění veškerých výstupů územního plánování v České republice“. Jde o jeden z komponentů digitalizace stavebního řízení.
Proces příprav digitalizace stavebního řízení (DSŘ) prošel přezkumem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v září 2024 vydal tiskovou zprávu (.pdf) popisující kroky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) od zahájení zadávacích řízení pro DSŘ v říjnu 2021 (tedy v době před nástupem vlády Petra Fialy) až po spuštění digitalizace v červenci 2024. Tato tisková zpráva se tak věnuje rušení některých soutěžních dialogů ze strany MMR, které ministr Stanjura v kontextu výroku zmiňuje, a také „odložení“ jednoho z nich.
Revize digitalizace stavebního řízení
Předtím, než DSŘ dostal na starost Ivan Bartoš, vyhlásilo MMR v říjnu 2021 čtyři samostatná zadávací řízení (.pdf, str. 1) na veřejné zakázky, kterými jsou Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka (IPPS), Evidence elektronických dokumentů (EED), Evidence stavebních postupů (ESP) a Národní geoportál územního plánování (NGÚP).
Tato řízení měla formu soutěžního dialogu (.pdf, str. 1). S tímto typem řízení se lze setkat u „zvláště složitých plnění, které zadavatel na počátku není schopen přesně specifikovat“ (.pdf, str. 1). Umožňuje tak dialog mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, na jehož základě zadavatel zjišťuje vhodná řešení a postupem času upřesňuje podmínky realizace.
V průběhu května a června 2022 provedlo MMR – tehdy již v čele s Ivanem Bartošem – revizi architektury DSŘ a rozhodlo o přípravě nové koncepce (.pdf, str. 1). V lednu 2023 pak zrušilo tři ze čtyř soutěžních dialogů a vypsalo jedno komplexní zadávací řízení. Jediným ze soutěžních dialogů, který běžel i nadále, byl ten týkající se NGÚP (str. 1).
Vývoj zadávacího řízení NGÚP
Soutěžní dialog o veřejné zakázce na NGÚP běžel od října 2021 (.pdf, str. 4). Podle zjištění ÚOHS se však po dobu 18 měsíců od ledna 2022 do června 2023 „v podstatě nic v zadávacím postupu nedělo, zadavatel ani nekomunikoval s jeho účastníky“ (str. 4).K ukončení první fáze dialogu a zaslání upřesněných zadávacích podmínek MMR přistoupilo teprve na začátku ledna 2024 (str. 4).
Proti zaslaným zadávacím podmínkám podal jeden z účastníků soutěžního dialogu 12. února 2024 návrh, na jehož základě bylo spuštěno správní řízení u ÚOHS (.pdf, str. 4). Ministerstvo pro místní rozvoj však přesto 15. února uzavřelo smlouvy týkající se NGÚP v samostatném jednacím řízení bez uveřejnění, tedy paralelně k probíhajícímu soutěžnímu dialogu (str. 4). Tento postup lze ale podle ÚOHS obecně využít jen při krajně naléhavých okolnostech, které zadavatel nezpůsobil, a zároveň tehdy, když nelze dodržet lhůty pro jiné formy řízení (.pdf, str. 2). Tento krok ÚOHS označil za „nebezpečnou praxi” a „příklad toho, jak by odpovědný zadavatel neměl přistupovat k zadávání zakázek” (.pdf, str. 6).
ÚOHS v květnu 2024 rozhodl, že zadávací podmínky soutěžního dialogu NGÚP byly stanoveny v souladu se zákonem (.pdf, str. 4–5). MMR následně vypovědělo smlouvy, které uzavřelo v jednacím řízení bez uveřejnění, a na konci května 2024 uzavřelo smlouvu s vítězem původního tendru na NGÚP (.pdf, str. 5). Celý proces soutěžního dialogu tak trval od října 2021 do května 2024 včetně osmnáctiměsíční prodlevy mezi lednem 2022 a červnem 2023.
Závěr
Součástí revize digitalizace stavebního řízení bylo i rozhodnutí MMR z ledna 2023 zrušit tři ze čtyř soutěžních dialogů, které ministerstvo spustilo před nástupem Ivana Bartoše do čela resortu. Jediný dialog, který běžel i nadále, se mezi lednem 2022 a červnem 2023 nikam neposouval. Tento tendr na Národní geoportál územního plánování byl ukončen teprve v květnu 2024. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.
Zbyněk Stanjura: „Martin Kupka byl v zahraničí, Martin Kuba byl ve svém Jihočeském kraji. Já (…) mimo jiné jsem dělal rozhovor s konkurenčním médiem (v době jejich údajného jednání s premiérem, na kterém se měl probírat konec Ivana Bartoše ve vládě, pozn. Demagog.cz).“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Fyzická schůzka uvedených členů ODS k budoucnosti Ivana Bartoše skutečně nebyla 24. září možná. Obvinění ze strany Pirátů, na které Zbyněk Stanjura reaguje, však nespecifikovalo ani datum, ani podobu jejich údajného jednání.
Redaktor Novinek.cz v otázce hovořil o tom, že Zbyněk Stanjura měl být podle Pirátů jedním ze členů ODS, „kteří měli údajně naléhat na premiéra“, aby odvolal Ivana Bartoše. Stanjura ve své odpovědi odmítl, že by podobná schůzka proběhla, a uvedl, že údajní účastníci jednání měli v době schůzky „jiný program“. Zmiňoval přitom, že sám „v inkriminovaném čase“ dělal rozhovor pro média. Z jeho slov tedy vyplývá, že ví, kdy přesně podle Pirátů jednání proběhlo. Podobně se Stanjura vyjadřoval už dříve, a tvrdil, že v úterý 24. září žádná schůzka neproběhla. Právě odpoledne 24. září Piráti se svým obviněním přišli.
V samotném výroku Stanjura argumentuje, že se žádné jednání konat nemohlo, protože ministr dopravy Martin Kupka (ODS) byl v zahraničí. Zjevně se tak vymezuje proti tomu, že by se členové ODS fyzicky setkali na jednom místě.
Odvolání Ivana Bartoše a tisková konference Pirátů
Ráno v úterý 24. září se premiér Petr Fiala (ODS) sešel s tehdejším ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti), aby probrali aktuální stav digitalizace stavebního řízení. Těsně po schůzce, přibližně v 9:30 (video, čas 28:41), Bartoš novináře informoval o výsledcích jednání. Uvedl, že se na koaliční smlouvě a angažmá Pirátů ve vládě nic nemění.
Zvrat ale přišel odpoledne, kdy Petr Fiala na tiskové konferenci ve 13:00 oznámil, že se nakonec rozhodl Bartoše z ministerského postu k 30. září odvolat. Podle informací médií Fiala tuto zprávu Bartošovi řekl po telefonu přibližně mezi dvanáctou a jednou hodinou odpolední.
Ještě v úterý 24. září uspořádali Piráti tiskovou konferenci, na které obvinili Petra Fialu z porušení koaliční smlouvy a jeho kroky označili za „podraz“. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek se zde zároveň zmínil o tlaku, pod kterým měl premiér Fiala před odvoláním Bartoše být. „Podle našich kuloárních informací k tomu bylo jednání (k odvolání Bartoše, pozn. Demagog.cz), kde pan premiér nebyl úplně v komfortní situaci, že na něj ministři Kupka, Stanjura, hejtman Kuba a poslanec, nebo místopředseda Sněmovny Skopeček tlačili, že pokud nevyhodí Piráty, tak půjde on (premiér Fiala, pozn. Demagog.cz) z té vlády,“ vyjádřil (video, čas 9:17) se na konferenci Jakub Michálek.
Později k tomu Michálek dodal, že měl tyto informace údajně ověřené (video, čas 2:41) ze dvou zdrojů. Ivan Bartoš k Michálkovu tvrzení řekl, že jeho zdroje nezná.
Reakce představitelů ODS
Údajní účastníci jednání brzy poté Michálkovo obvinění odmítli a uváděli, že v úterý 24. září se s Fialou nesetkali. Jak ale upozornil například i politolog Lukáš Jelínek, z vyjádření Jakuba Michálka na tiskové konferenci přesně nevyplývalo, že se podle něj jednání konalo zrovna v úterý. Michálek také sice mluvil o „jednání“, na konferenci ale neupřesňoval, jestli k němu mělo dojít osobně, nebo například prostřednictvím internetové komunikace.
Sám Michálek později 25. září (video, čas 12:05) zdůraznil, že nemluvil o osobní schůzce. „Mluvil jsem o tom, že spolu jednali, to je samozřejmě možné jiným způsobem,“ uvedl pro server iROZHLAS. V rozhovoru pro Deník N v této souvislosti zmiňoval, že „existují telefony, chaty, videokonference“ (Deník N, 1. října 2024, str. 4).
Kupkův, Kubův a Stanjurův program na 24. září
Pro úplnost je vhodné dodat, že ministr Kupka byl 24. září skutečně v zahraničí, jak tvrdí Zbyněk Stanjura. V Berlíně se konkrétně účastnil veletrhu zaměřeného na železniční dopravu InnoTrans 2024. 23. září ráno dával Kupka rozhovor rádiu Frekvence 1 (audio), a byl tedy v České republice.
Konkrétní program jihočeského hejtmana Kuby ze dne 24. září se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, stejně jako program Zbyňka Stanjury. Ministr financí ve výroku mluví o svém rozhovoru pro média. Jediným odpovídajícím článkem je podle mediální databáze Newton rozhovor, který zveřejnily Hospodářské noviny o půlnoci 25. září.
Shrnutí
Celá situace ohledně údajného jednání je otázkou tvrzení proti tvrzení. Jestli k němu skutečně došlo, nebo ne, není v současné době možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit a naše odůvodnění se na takovéto ověření ani nezaměřuje.
Stanjura svým výrokem vyvolává dojem, že se podle obvinění Pirátů členové ODS sešli osobně v ČR, a říká, že to kvůli Kupkově zahraniční návštěvě 24. září nebylo možné. Jakub Michálek (Piráti) ale ODS obvinil z toho, že proběhlo „jednání“, které může probíhat fyzicky i online, a navíc ani neupřesňoval datum a čas, kdy k údajnému jednání mělo dojít. Výrok Zbyňka Stanjury z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.
