O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
„Trvalo to celé dva roky a konečně je pravda venku!” stojí v tomto článku z 1. února 2022, který na Facebooku sdílelo přes 340 uživatelů. „Japonská farmaceutická firma Kowa oznámila, že ve společné klinické studii s nemocnicemi bylo potvrzeno, že ivermectin má antivirové účinky jak proti omicronu, tak i proti všem ostatním variantám SARS-Cov-2.”
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v rozhovoru pro Deník N mluvil o obchodní dohodě mezi Spojenými státy a Evropskou unií, na základě které budou na dovoz zboží do USA zavedena 15% cla. V následující analýze jsme se zaměřili na faktické výroky o velikosti obchodního vztahu EU s USA, exportu české oceli do Spojených států a o amerických clech pro Japonsko.
V předvolební debatě na CNN Prima News přišla řeč také na české pořízení letounů F-35, jejich dodání a na náklady, které se k nákupu vážou. Na faktické výroky o tomto tématu jsme se zaměřili v následující analýze.
Členové kandidujících uskupení v nadcházejících sněmovních volbách v debatě na CNN Prima News hovořili mj. o tématech, která souvisejí s bezpečností. V této analýze jsme tak ověřili výroky o obranném rozpočtu v roce 2024.
„Podle studie provedené ve Velké Británii elektrická vozidla znečišťují životní prostředí mnohem více než jejich protějšky na benzin a naftu,“ tvrdí tento příspěvek na Facebooku z 16. března 2024, který sdílelo více než 2 200 uživatelů. Jako zdroj pro své tvrzení uvádí „studii nezávislé globální testovací a výzkumné skupiny Emissions Analytics z roku 2022“.
Více než 7 400 uživatelů Facebooku sdílelo od 13. srpna 2024 příspěvek obsahující video s Ryanem Colem dabované do češtiny. Cole v tomto rozhovoru tvrdí, že vakcíny založené na technologii mRNA vytvářejí „frankensteinovské proteiny“, které způsobují, že imunitní systém lidí „začne šílet“. To má za následek „chronická autoimunitní onemocnění“, „zvýšení celkové úmrtnosti“ a „velký počet nekontrolovatelných turbo rakovin“.
V češtině se toto tvrzení šíří především na Facebooku prostřednictvím virálního příspěvku z 13. března 2024, který vyjmenovává seznam jedů „kterými nás v tuto chvíli postříkají“. V přiloženém videu jsou vidět záběry letadel, která jsou nejdříve na zemi nakládána a poté ve vzduchu vypouštějí bílou látku. I přesto, že je příspěvek půl roku starý, jej v posledních dnech sdílely tisícovky uživatelů. Stejný text a video se objevily také v srbštině.
Facebookové příspěvky tvrdí, že opoziční politici zachycení na sdílených fotografiích hajlují. Na fotkách se objevují např. Petr Fiala, Zdeněk Hřib či Vít Rakušan. Fotografie však pocházejí z událostí, ke kterým lze dohledat videa a po jejich zhlédnutí je zřejmé, že zachycují jiná gesta a nikoli nacistický pozdrav. Výjimkou je Vít Rakušan, který na fotografii hajlování skutečně naznačuje, když mluví o tom, že si nepodá ruku s „blbečkem, kterej hajluje z okna“.
Poslanec a kandidát na předsedu ODS Martin Kupka v pořadu Kuloáry napřímo hovořil mj. o střetu zájmů Andreje Babiše. Na faktické výroky na toto téma se soustředí nová analýza.
Jedním z témat rozhovoru předsedy poslaneckého klubu Motoristů sobě Borise Šťastného pro pořad Týden v politice bylo i programové prohlášení nové vlády. Na výroky o tomto dokumentu se soustředí tato analýza.
„Letadlo, které mělo letět do Dubaje na summit o globálním oteplování, zamrzlo na mnichovském letišti na ranveji,“ tvrdí tento příspěvek z 2. prosince 2023, který na Facebooku sdílelo přes 4 800 uživatelů. Další tisícovky uživatelů video s podobným komentářem zhlédly na síti Telegram, například zde či zde.
„Kardiolog Dr. Peter McCullough, který se zasloužil o stažení vakcín v USA, hovoří velmi otevřeně o následcích očkování,“ tvrdí tento příspěvek ze 4. listopadu 2023, který na Facebooku sdílelo přes 5 300 uživatelů. Podle příspěvku je McCullough „nejcitovanější lékař světa“.
„Důkazy o chemtrails nemohou být z nebe smazány!“ stojí v tomto příspěvku ze 17. května 2023, který sdílelo přes tisíc uživatelů s tím, že se jedná o „testování dešťové vody v akreditované laboratoři“ v Maďarsku. Vzorek má podle textu vykazovat „50 000 násobek koncentrace hliníku a 5 000 násobek koncentrace baria, než je povolená hodnota“.
Poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Michaela Šebelová (STAN) v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu debatovali o volbě Tomia Okamury (SPD) do funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Řeč přišla také na kauzy vládních politiků nebo na kritizovaný příspěvek dosluhujícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zneužívání sociálních dávek. Nepravdivé výroky z diskuze rozebírá následující analýza.
Na facebooku se opakovaně šíří příspěvky, které tvrdí, že v Česku narůstá kriminalita a že za její zvýšení jsou zodpovědní především Ukrajinci. Podle statistik Policie ČR se ale počet trestných činů v České republice v roce 2023 i v roce 2024 meziročně snížil. Nárůst neukazují ani aktuálnější statistiky za prvních devět měsíců letošního roku.
Libor Vondráček, poslanec zvolený za SPD, v rozhovoru pro Radiožurnál hovořil mj. o možném zákonu o obecném referendu, na základě kterého by se mohla pořádat celostátní referenda. Téma je přitom silně spojeno s možným hlasováním o odchodu Česka z Evropské unie a NATO. Na faktické výroky o této záležitosti se soustředí nová analýza.
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého se Ukrajina v roce 1990 v „Deklaraci o vzniku Ukrajiny“ zavázala být navždy „nejaderným, nezúčastněným a neutrálním státem“. Podle příspěvku má jakékoliv porušení těchto podmínek vést ke ztrátě uznání její nezávislosti ze strany Ruska. Deklarace státní suverenity Ukrajiny z roku 1990 skutečně tyto závazky obsahuje, byla však přijata Nejvyšším sovětem Ukrajinské SSR v době, kdy byla Ukrajina stále součástí Sovětského svazu. Pozdější dokumenty, přijaté po vyhlášení ukrajinské nezávislosti v roce 1991, už žádný závazek neutrality neobsahují. Samostatná Ukrajina se tak k neutralitě nikdy formálně nezavázala. Rusko navíc nezávislost Ukrajiny po roce 1991 opakovaně uznalo.
„Vyšel zajímavý průzkum,“ říká příspěvek a pokračuje tvrzením, že si více než 80 % Ukrajinců žijících na Ukrajině přeje konec války i za cenu územních ústupků. Žádný průzkum s takovými výsledky ale zveřejněn nebyl. Existující průzkumy sice potvrzují, že čím dál tím víc Ukrajinců podporuje co nejrychlejší ukončení bojů pomocí mírových jednání, územní ústupky by však byla ochotna akceptovat pouze menšina dotázaných.
Facebookový příspěvek vyjmenovává, jakou pomoc Česko údajně slíbilo poskytnout Ukrajině. Tento výčet příslibů je ale z velké části smyšlený. Vláda Petra Fialy např. neslíbila ústupky vůči Ukrajincům, kteří v ČR spáchali trestný čin, ani neodložila dostavbu jaderné elektrárny Temelín kvůli finanční pomoci Ukrajině, jak píše autor textu.
