Podle facebookového příspěvku mají církve jen za letošní rok dostat v restitucích 75 miliard korun. Ve skutečnosti se však výše splátky, kterou stát církvím vyplácí, v roce 2024 pohybuje kolem tří miliard Kč. Jaká čísla autor textu pomíchal? A proč je problematické porovnávat úpravy valorizace u finančních náhrad církvím a změny valorizace penzí?
Na facebooku se šíří příspěvek, který tvrdí, že církve by v „letošním“ roce měly díky valorizaci obdržet 75 miliard korun, čímž autor zjevně odkazuje na valorizace církevních restitucí. Tuto částku pak příspěvek staví do protikladu k 19 miliardám korun, které má podle něj stát „problém“ vyplatit na důchodech. Hned na úvod je vhodné dodat, že zmíněných 19 miliard Kč stát ušetřil zbržděním mimořádné valorizace penzí, což Fialova vláda prosadila v roce 2023.
Církevní restituce
Pravidla církevních restitucí upravuje zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který vešel v platnost už v lednu 2013. Jeho cílem je vrátit církvím majetek, který byl znárodněn komunistickým režimem v období let 1948–1989, nebo za něj církvím poskytnout finanční náhradu. Zároveň stát na základě tohoto zákona postupně začal snižovat příspěvky na provoz církví, které přestane úplně vyplácet v roce 2030.
Dle dohody, kterou uzavřely jednotlivé církve s ČR v roce 2013, se stát církvím zavázal vrátit 56 % zabaveného majetku v hodnotě 75 miliard korun. Šlo především o pole, lesy a rybníky. Doplňme, že až na výjimky tento majetek již církve převzaly. Za zbytek znárodněného majetku, který nebylo možné vrátit, se stát zavázal církvím vyplatit finanční náhrady ve výši 59 miliard. Ty jim podle zákona splácí v ročních splátkách, a to až do roku 2043, tj. v rozmezí třiceti let.
Nesplacená částka restitucí se přitom podle zákonné úpravy „každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky“. Pro rok 2023 tak byla použita průměrná roční míra inflace v ČR za rok 2021, pro letošní rok bude použita míra inflace roku 2022 apod.
Příspěvek o restitucích se na sítích objevoval již v roce 2023, ve kterém skutečná finanční náhrada církvím činila 2,398 miliard korun (.pdf, str. 1–2). Pro rok 2024 se částka vypočítává na základě inflace z roku 2022, což je 15,1 %. Výše splátky tak letos dosáhne 2,760 miliard korun.
Pro úplnost jen můžeme dodat, že kvůli valorizaci došlo pro rok 2024 ke zvýšení celkového restitučního dluhu o 6,9 miliard korun. Protože se zbývající dluh vždy rozpočítává na splátky do dalších let, zvýšila se ta letošní meziročně jen o 0,362 miliardy Kč – právě na uváděných 2,760 mld. Kč.
Výše roční splátky se tedy v posledních letech pohybuje okolo 3 miliard korun. Výrazně se přitom tato suma nezmění, ani kdybychom k ní připočetli nyní ještě vyplácený příspěvek na provoz církvím. Ten totiž letos dosahuje zhruba 800 milionů korun (a každoročně klesá o přibližně 72 milionů).
Autor příspěvku, podle jehož tvrzení církve za jeden rok dostanou „75 miliard korun“, zde tedy zjevně zaměňuje roční splátku dluhu a souhrnnou hodnotu zrestituovaného majetku.
Problém s úpravami církevních restitucí
Autor příspěvku také upozorňuje na to, že vláda u restitucí valorizaci nijak nesnížila. Jak ale dříve pro server iROZHLAS.cz uvedla mluvčí ministerstva financí, finanční náhrady církvím představují mandatorní (tedy povinný) výdaj státního rozpočtu.
Valorizace restitucí je upravena nejen zákonem, ale i smlouvami s každou ze 16 církví a náboženských společností, které stát nemůže jednostranně vypovědět. Mechanismus valorizace a výši splátek proto nejde jednoduše změnit.
Za připomenutí stojí, že Sněmovna za vlády Andreje Babiše v roce 2019 schválila zákon, který chtěl finanční náhrady z církevních restitucí zdanit. Daná ustanovení ale později zrušil přímo Ústavní soud. Zmiňoval přitom právě skutečnost, že podle smluv má být finanční náhrada církvím vyplacena „v zákonem i smlouvou stanovené (valorizované) výši“. Dodatečné snížení náhrad tak dle slov Ústavního soudu porušovalo princip demokratického právního státu.
Zpomalení valorizace důchodů
Také důchody podléhají pravidelné valorizaci. Na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody v pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen a růstu mezd. Kromě této pravidelné valorizace se podle dřívějších pravidel důchody navyšovaly také v mimořádných termínech – a to v případech, kdy růst inflace dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací.
K takové situaci mělo dojít v červnu 2023. Vláda Petra Fialy však kvůli dopadům na státní rozpočet prosadila změnu parametrů této mimořádné valorizace, a místo 1 770 Kč se tak nakonec průměrný důchod zvýšil jen o 760 Kč.
Pokud by se důchody v červnu 2023 valorizovaly podle dříve platných pravidel, znamenalo by to podle vlády meziroční nárůst výdajů na penze o 34 miliard korun (.pdf, str. 1). Cílem novely, která valorizaci zbrzdila, proto bylo zastavit nárůst na 15 miliardách korun (.pdf, str. 4, 9), a ve státním rozpočtu tím ušetřit 19 miliard korun. Právě na tuto částku, kterou důchodci nakonec nedostali, tedy zjevně odkazuje autor příspěvku.
Doplňme, že podle dokumentů vlády (.pdf, str. 4, 9) by bez zpomalení valorizace došlo v roce 2024 k nárůstu výdajů na penze ještě o dalších 59 miliard Kč. Díky provedeným změnám ovšem vláda počítá jen s nárůstem o 26 miliard.
Závěr
Příspěvek tvrdí, že církve jen za letošní rok získají v restitucích od státu 75 miliard korun, ve skutečnosti ale zaměňuje dvě různá čísla. 75 miliard korun je souhrnná hodnota majetku, který se vrátil do rukou církví v předcházejících letech. Částka, kterou stát v letošním roce církvím v restitucích vyplatí, je násobně nižší a nepřesahuje 3 miliardy korun.
Na závěr ještě doplňme, že autor příspěvku dává do kontrastu valorizaci církevních restitucí a valorizaci důchodů. Ty nicméně mají na státní rozpočet řádově jiný dopad – valorizací finančních náhrad pro církve dojde v letošním roce k nárůstu o 362 milionů, v případě důchodů by se bez zpomalení valorizace jednalo o řádově desítky miliard. Nutné je také připomenout, že dřívější pokus o snížení církevních náhrad v minulosti narazil u Ústavního soudu.
