Vít Rakušan o minulosti hnutí STAN

Rakušan_Gazdík_Farský_2017

Author(s): Demagog.cz

V sobotu 23. července proběhl mimořádný sněm Starostů a nezávislých, na kterém Vít Rakušan obhájil funkci předsedy. V následném rozhovoru pro Seznam Zprávy mj. mluvil o tom, jak se proměnilo vedení hnutí STAN. Právě na historii předsednictva hnutí jsme se zaměřili v naší analýze dvou vybraných výroků Víta Rakušana.

Vít Rakušan: „V bývalém vedení (hnutí STAN, pozn. Demagog.cz) byla stále linie otců zakladatelů a stále to bylo vedení, které se příliš neměnilo.“

PRAVDA

Gazdík stál ve vedení hnutí od jeho vzniku, Polčák se stal místopředsedou roku 2009, kdy se STAN proměnil do dnešní podoby. Kovářová byla v předsednictvu od roku 2011, Farský zase stál u zrodu spolupracujícího hnutí SLK. Michalika pak označil za zakladatele samotný Gazdík.

 

Nejprve uveďme kontext výroku. V sobotu 23. července se v Hradci Králové konal mimořádný sněm hnutí Starostové a nezávislí, kde si delegáti volili nové vedení. Sjezd hnutí byl mimo jiné reakcí na nedávnou kauzu okolo pražského radního za hnutí STAN Petra Hlubučka a neobsazené pozice ve vedení hnutí.

Dosavadní předseda hnutí STAN Rakušan svou funkci obhájil, obsazení pozic místopředsedů se ale výrazně obměnilo. Na minulém sjezdu ze srpna roku 2021 připadly pozice místopředsedů Janu Farskému, Petru Gazdíkovi, Věře Kovářové, Věslavu Michalikovi a Stanislavu Polčákovi. Vedení hnutí se ale postupně rozpadlo. Europoslanec Polčák a bývalý ministr školství Gazdík totiž letos na své funkce v hnutí rezignovali a dlouholetý starosta Dolních Břežan Michalik v červnu nečekaně zemřel. Pouze Jan Farský svou pozici místopředsedy úspěšně obhájil, ačkoliv již není prvním místopředsedou, ale řadovým místopředsedou.

V našem hodnocení se podíváme na to, zda můžeme těchto pět politiků považovat za „otce zakladatele“, jak uvádí Vít Rakušan. Bude nás tedy zajímat, zda stáli při zrodu tohoto hnutí. Zároveň se zaměříme na to, jestli stáli ve vedení hnutí delší dobu.

Počátky hnutí

Historie Starostů a nezávislých se datuje k roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (informace lze po vypsání názvu hnutí dohledat v rejstříku Ministerstva vnitra v sekci Historie hnutí). Místopředsedou byl i tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík.

Hnutí se nejprve soustředilo pouze na regionální politiku, v roce 2009 se ale přetransformovalo na celostátní uskupení, a to pod dnes již známým názvem Starostové a nezávislí. Dosavadního předsedu Josefa Zichu vystřídal téhož roku Petr Gazdík. Místopředsedou se v roce 2009 stal i Stanislav Polčák, kterého například Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo (audio, čas 10:40) či zpravodajský server E15.cz označují za jednoho ze zakladatelů celého hnutí. Stanislav Polčák zastával pozici místopředsedy hnutí až do letošního roku s výjimkou období mezi lety 2017 a 2021.

Celostátní působnost

Hned v roce 2009 kandidovali Starostové a nezávislí společně se stranou ALTERNATIVA do Evropského parlamentu. Ve stejném roce se hnutí dohodlo na úzké spolupráci se stranou TOP 09, která v různých podobách vydržela až do konce roku 2016. Mezitím se v roce 2014 stala místopředsedkyní hnutí i Věra Kovářová. Ve své funkci vydržela nepřetržitě až do nedávného sněmu, přičemž členkou širšího předsednictva hnutí STAN se současná místopředsedkyně Poslanecké sněmovny stala již v roce 2011.

Po ukončení spolupráce s TOP 09 v roce 2017 vyrazili nakonec Starostové a nezávislí do boje o poslanecká křesla jako samostatný subjekt. Do Sněmovny se tehdy těsně dostali. O čtyři roky později kandidovali do sněmovních voleb společně s Piráty.

Vraťme se ještě k Petru Gazdíkovi. Ten vydržel v pozici šéfa hnutí nejprve od roku 2009 do roku 2014, kdy ho nahradil hejtman Libereckého kraje Martin Půta. O dva roky později se nicméně do čela hnutí vrátil Petr Gazdík, a to poté, co Martin Půta na svou funkci kvůli obvinění z přijetí úplatku rezignoval. V roce 2019 předal Petr Gazdík svou předsednickou pozici Vítu Rakušanovi a sám zasedl v místopředsednictvu.

Starostové pro Liberecký kraj

Specifickou roli má při hnutí STAN hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK), ze kterého pochází Jan Farský. Tato hnutí mají mezi sebou uzavřenou specifickou spolupráci.

Hnutí SLK vzniklo v roce 2008 a právě Jan Farský, tehdejší starosta města Semily, byl přibližně rok a půl jeho prvním předsedou. Následně až do roku 2017 působil v místopředsednictvu tohoto hnutí. Předsedou SLK je v současnosti již zmiňovaný Martin Půta.

Když šli v roce 2017 Starostové a nezávislí samostatně do sněmovních voleb, stal se jejich volebním lídrem právě Jan Farský. Ačkoliv v té době nebyl ve vedení hnutí STAN, měl za sebou již sedmiletou zkušenost práce poslance. Do Sněmovny byl totiž zvolen v letech 2010 a 2013, v obou případech na kandidátce TOP 09, se kterou hnutí STAN v té době spolupracovalo. Do vedení hnutí STAN se Jan Farský poprvé dostal až v roce 2019, kdy byl zvolen prvním místopředsedou.

Význam Věslava Michalika

Poslední člen bývalého vedení, kterému jsme se ještě podrobněji nevěnovali, je již zesnulý Věslav Michalik. Pozici místopředsedy zastával od roku 2021, v širším předsednictvu byl ale již od roku 2014.

I přesto, že Věslav Michalik nepůsobil ve vedení hnutí od jeho celostátního vzniku v roce 2009, považují ho za jednoho ze zakladatelů Starostů a nezávislých nejen některá média, ale i samotný Petr Gazdík. „Určitě je jedním z otců zakladatelů hnutí STAN“uvedl po jeho smrti Gazdík.

Závěr

O všech pěti členech místopředsednictva, které zvolili delegáti na sjezdu v loňském létě, můžeme říci, že zhruba od roku 2009 patřili mezi významné postavy hnutí. Připomeňme, že v roce 2009 se tehdejší Nezávislí starostové pro kraj přetransformovali na Starosty a nezávislé, jak je známe dnes.

Petr Gazdík stál nejen u zrodu předchůdce hnutí STAN, v roce 2009 dokonce na dlouhou dobu usedl jakožto předseda do jeho čela. Ve stejném roce se stal místopředsedou i Stanislav Polčák, kterého navíc některá média označují přímo za jednoho ze zakladatelů celého projektu.

O dva roky později se do širšího předsednictva dostala i Věra Kovářová, roku 2014 pak usedla i do funkce místopředsedkyně hnutí. Poněkud specifickou roli měl Jan Farský. Ten totiž v době zakládání hnutí působil ve vedení hnutí SLK, které s hnutím STAN spolupracuje. Věslav Michalik se pak v širším předsednictvu objevil až v roce 2014, místopředsedou se stal dokonce o dalších sedm let později. Jeho role v hnutí byla ale významná, samotný Petr Gazdík ho označil za „jednoho z otců zakladatelů“.

Bývalé vedení Starostů a nezávislých tedy můžeme označit jako „linii otců zakladatelů“, jak uvádí Vít Rakušan. Za pravdivé lze považovat i to, že se vedení podle Rakušana „příliš neměnilo“. Petr Gazdík působil ve vedení nepřetržitě od prvních počátků, Věra Kovářová a Stanislav Polčák byli místopředsedy více než osm let. Jan Farský je ve vedení relativně krátce, konkrétně od roku 2019, předtím ale působil ve vedení spolupracujícího hnutí SLK. Pouze o Věslavu Michalikovi bychom mohli říci, že byl místopředsedou poměrně krátce.

 


Vít Rakušan: „Vliv zlínské organizace (hnutí STAN, pozn. Demagog.cz), když se podíváte na personální obsazení, klesal. Naopak dominantní postavení získávala středočeská organizace.“

PRAVDA

Zastoupení zlínské organizace v předsednictvu hnutí STAN od roku 2009 kleslo, počet členů ze středočeské organizace se naopak skutečně zvýšil.

 

Podle stanov hnutí STAN z roku 2021 je statutárním orgánem hnutí (v době mezi konáním stranických sněmů) předsednictvo, „které je plně odpovědné za činnost hnutí“. Předsednictvo se přitom skládá z volených členů, o jejichž počtu rozhoduje celorepublikový stranický sněm, a dále z členů „z titulu funkce“ (jako jsou zástupci parlamentních klubů). Taktéž předseda Starostů pro Liberecký kraj (SLK), což je regionální hnutí zastupující krajskou buňku STAN, má vyhrazené místo v předsednictvu (.pdf, str. 53–54).

Mezi hlavní pravomoci předsednictva například patří schvalování rozpočtu, rozpočtových pravidel a výroční zprávy hnutí; schvalování kandidátních listin nebo také navrhování kandidátů do zastupitelských sborů, do vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí.

Abychom mohli posoudit vliv či zastoupení členů krajských organizací v předsednictvu v čase, je potřeba znát i rozložení předsednictva z minulých let. V rámci našeho hodnocení jsme vycházeli z dat Rejstříku politických stran a politických hnutí, který vede Ministerstvo vnitra (dané informace lze nalézt po vypsání názvu hnutí v sekci Historie hnutí). V potaz jsme vzali pouze roky 2009 až 2022, v roce 2009 se totiž hnutí STAN přetransformovalo do současné celorepublikové podoby. Před rokem 2009 působilo hnutí pouze na regionální úrovni (zejména ve Zlínském kraji), a to pod názvem Nezávislí starostové pro kraj. Informace o tom, z jakého krajského sdružení hnutí STAN jednotliví členové předsednictva pocházejí, jsme našli na oficiálním webu hnutí, případně prostřednictvím jeho archivované verze.

V následujícím přehledu uvádíme počet členů předsednictva z jednotlivých krajů vždy ke konci daného roku. Výjimkou je jen letošní rok, kde jsme již zohlednili nové vedení, které si hnutí STAN zvolilo 23. července.

Jak jsme již uvedli výše, Starostové a nezávislí mají ve svém předsednictvu i zástupce obou komor parlamentu a hnutí SLK, se kterým spolupracují. V rejstříku Ministerstva vnitra ale tito členové předsednictva zmíněni nejsou, proto jsme je do naší tabulky nezahrnuli. Z titulu funkce zasedal (.pdf, str. 1) dříve v předsednictvu např. i Miroslav Kalousek. S TOP 09, v níž byl tento bývalý ministr financí 1. místopředsedou a později předsedou, hnutí STAN do roku 2016 úzce spolupracovalo. Ani jeho jméno nefiguruje v rejstříku ministerstva, a tak jsme ani jeho do naší tabulky nezapočítali. Navíc jako zástupce TOP 09 nemohl být součástí žádné krajské organizace Starostů a nezávislých.

Z tabulky lze vyčíst, že nejvíce zastoupenými kraji v čase jsou právě Zlínský a Středočeský kraj. Do konce roku 2013 v předsednictvu dominovali zástupci Zlínského kraje, situace se ale následně vyrovnala a od roku 2016 Středočeský kraj převažuje. Na posledním republikovém sněmu dokonce zlínská krajská buňka nezískala ani jednoho zástupce ve vedení hnutí. Poprvé od vzniku hnutí STAN se do vedení hnutí nedostal ani bývalý předseda a člen zlínské organizace Petr Gazdík. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.