Demagog.cz jako již tradičně ověřoval televizní debaty politiků před komunálními volbami. V Ostravě se kandidáti na primátora zaměřili na tamní hospodaření s vodou, a v této analýze proto přinášíme tři vybrané výroky právě z této oblasti.
Tomáš Macura: „My (Ostrava, pozn. Demagog.cz) máme dneska nejlevnější vodu společně s Brnem ze všech krajských měst v republice. Je to dáno tím, že provozovatel vody, vodárenské infrastruktury (…), se mu daří snižovat ztráty vody, které původně byly (…) 40 % (…), dneska jsou 7.“
PRAVDA
Ostrava se spolu s Brnem a Českými Budějovicemi řadí mezi tři krajská města s nejnižší cenou vody. Na cenu vody má vliv také malá ztrátovost vody. Oproti roku 1996, kdy se ztratilo 36 procent pitné vody, se loni podařilo dosáhnout ztrátovosti 7,4 procenta.
Nadační fond Pravda o vodě na základě výročních zpráv a webů jednotlivých vodáren vypracoval přehled o cenách vody v letošním roce ve více než 300 městech. Do konečné ceny vody se započítává cena vodného a stočného.
Z krajských měst je voda nejlevnější v Českých Budějovicích (87,02 Kč/m³). Druhá nejlevnější cena vody je v Brně (87,11 Kč/m³) a třetí v Ostravě (88,46 Kč/m³).
Společnost Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK), která v Ostravě zajišťuje provoz vodohospodářské infrastruktury, má ohledně ztráty vody data k dispozici od roku 1996. V tiskové zprávě firmy stojí, že v roce 1996 úroveň ztráty vody dosáhla výše 36 %, což odpovídalo 16 milionům m³. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) ztráty vody v Ostravě loni dosáhla 1,246 milionu m³, tedy 7,4 procent, což činí historické minimum.
Nízká cena vody v Ostravě také částečně souvisí právě s nízkou ztrátovostí vody. Jak totiž uvádí například Deník veřejné správy, mezi faktory ovlivňující cenu vodného a stočného patří i ztráty vody v potrubní síti.
Nejlevnější vodu z krajských měst mají České Budějovice, následované Brnem. Ostrava se nachází na třetím místě. Na ceně vody v Ostravě se projevila také nízká ztrátovost vody, která je výrazně pod českým průměrem. Tomáš Macura z výčtu měst s nejlevnější vodou opomenul České Budějovice, ostatní údaje ovšem uvádí správně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Lukáš Dvorský: „Od roku 99 až po rok 2020 občané Ostravy zaplatili na vodném stočném 1,492 mld. Kč. Z toho přibližně 50 % odteklo do zahraničí, konkrétně do Francie Suezu.“
NEPRAVDA
Částka 1,492 miliardy Kč představuje pouze zisk Ostravských vodáren a kanalizací. Celkové tržby za toto období činily 21 miliard. Necelou polovinu zisku pak firma skutečně vyplatila zahraničnímu akcionáři.
Lukáš Dvorský se pravděpodobně odkazuje na projekt Pravda o vodě, který na svém webu kritizuje nastavení vlastnických vztahů v Ostravských vodárnách a kanalizacích (OVAK), které zajišťují provozování vodovodů a kanalizací v Ostravě. Majoritním vlastníkem společnosti OVAK je totiž francouzská společnost SUEZ Group, vlastnící 50,13 % akcií. Do roku 2019 mělo statutární město Ostrava podíl na akciích OVAKu 28,55 % (.pdf, str. 12), po odkupu akcií od fyzické osoby se dostala na aktuálních 40,6 %.
Pravda o vodě na svém webu uvádí Lukášem Dvorským zmíněnou částku 1,492 mld. Kč, přičemž se má jednat o kumulovaný zisk OVAKu za roky 1998–2020. V souvislosti s 50% podílem SUEZu pak Pravda o vodě píše: „Cca 750 milionů z peněz, které lidé zaplatili v ceně vody (vodného a stočného), odtekly do ciziny. Investice do infrastruktury přitom financuje město.“
Lukáš Dvorský nicméně částku 1,492 mld. Kč označuje za to, co „občané Ostravy zaplatili na vodném stočném“ mezi lety 1999 a 2020. Zaměňuje tedy zisk za tržby OVAKu, navíc oproti Pravdě o vodě nezmiňuje rok 1998. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jaké byly tržby a zisk OVAKu v daném období, a také, jestli polovina zisku odtekla do Francie společnosti SUEZ.
Tržby a zisky OVAKu
OVAK ve všech svých výročních zprávách neuvádí konkrétní tržby z vodného stočného, pro zjednodušení se tedy budeme dívat na položku „Tržby z prodeje výrobků a služeb“ (zajišťování dodávek vody a její následné odkanalizování je ostatně primárním předmětem činnosti OVAKu).
Jak je vidět v následujícím grafu, roční tržby se v období mezi lety 1998 a 2020 postupně zvyšovaly z 0,7 mld. Kč až na 1,2 mld. Souhrnně tak OVAK za 23 let získal prodejem výrobků a služeb (tedy především na vodném a stočném) více než 21 miliard Kč.
Tržby OVAKu z vodného a stočného jsou pochopitelně mnohem vyšší než výsledný zisk, který je rozdílem celkových výnosů a nákladů, které společnost každoročně musí vyplácet (mzdy, poplatky za služby, daně atd.).
Po odečtení těchto nákladů dosáhl OVAK mezi lety 1998 a 2020 kumulovaného výsledku hospodaření (zisku) ve výši 1,493 miliardy Kč. Konkrétní roční hodnoty uvedené na webu Pravda o vodě odpovídají výročním zprávám obsaženým ve sbírce listin obchodního rejstříku a zachycuje je následující graf.
Zdroje: 1998 (str. 3), 1999, 2000 (str. 27), 2001, 2002 (str. 52), 2003, 2004 (str. 46), 2005, 2006, 2007 (str. 63), 2008, 2009, 2010 (str. 58), 2011, 2012, 2013 (str. 55), 2014, 2015, 2016 (str. 73), 2017, 2018 (str. 51), 2019, 2020 (str. 15)
Lukáš Dvorský tedy nesprávně interpretuje výše uvedenou částku 1,49 miliard Kč. Jedná se o kumulovaný zisk společnosti od roku 1998, nikoliv o zaplacené vodné a stočné od roku 1999.
Odliv zisků do Francie
Zaměřme se ještě stručně na údajný odliv zisků do zahraničí – francouzskému SUEZu. OVAK každoročně rozhoduje, jak naloží s výsledkem hospodaření, který byl ve sledovaném období vždy kladný. Zpravidla je část zisku převedena do personálního fondu ze zisku a zbytek je vyplacen jako dividendy akcionářům. Z výroční zprávy za rok 2021 například vyplývá (.pdf, str. 25), že za roky 2018–2020 OVAK akcionářům vyplatil přibližně 94 % zisků. V předchozích třech letech to bylo 95 % (.pdf, str. 71).
Většina zisků skutečně je rozdělována akcionářům a lze tvrdit, že téměř polovina zisků OVAKu každoročně „odtéká“ francouzskému vlastníkovi poloviny akcií.
Ačkoliv Dvorský v rámci své kritiky výše plateb, inkasovaných francouzským spoluvlastníkům OVAKu udal přibližně odpovídající částku, použil pro ni neodpovídající označení. Vzhledem k velikosti rozdílu mezi částkou tržeb a zisku musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.
Tomáš Macura: „Veškeré investice do vodohospodářské infrastruktury jsou placeny z nájemného, které platí OVAK městu. Plus dividendy, které platí OVAK městu.“
NEPRAVDA
Až do roku 2020 Ostrava skutečně na investice do vodohospodářské infrastruktury používala výhradně finance z pronájmu infrastruktury a dividend z podílu v OVAKu. Od roku 2021 ale město začalo do infrastruktury investovat také vlastní prostředky ve výši přes 300 milionů korun.
Tomáš Macura mluví o způsobu financování investic do vodohospodářské infrastruktury. Poukazuje na to, že město tyto investice fakticky nic nestojí, protože je pokrývá z peněz, které získává od akciové společnosti Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK). Společnost OVAK zajišťuje dodávku pitné vody a provoz vodohospodářské infrastruktury v Ostravě a město jí tuto infrastrukturu pronajímá (.pdf, str. 28). Město Ostrava navíc ve společnosti OVAK vlastní 40,6% podíl, a tak každoročně získává i dividendy ze zisku OVAKu.
V posledních třech letech šly do vodohospodářské infrastruktury investice ve výši stovek milionů ročně. V následujících odstavcích se zaměříme na to, z jakých zdrojů tyto finance pocházely. Část peněz každoročně dává přímo OVAK – v posledních třech letech se tato částka pohybovala kolem 100 milionů Kč. Větší část pak do infrastruktury dává město Ostrava: v letech 2019 a 2020 přibližně 330 milionů Kč, v loňském roce přes 658 milionů Kč.
V letech 2019 a 2020 platilo, že z příspěvku města „téměř 300 milionů korun pochází z nájemného, vyplaceného společností OVAK vlastníku infrastruktury, statutárnímu městu Ostrava, které jej vkládá zpět do obnovy veřejných vodovodů a kanalizací“ a zbytek z dividend vyplácených městu jakožto akcionáři. Město Ostrava tedy investice do vodohospodářské infrastruktury skutečně dokázalo zajistit z těchto dvou zdrojů, jak uvádí Tomáš Macura.
Zdroje k tabulce: investice z rozpočtu OVAKu: 2019 (.pdf, str. 17), 2020 (.pdf, str. 8), 2021 (.pdf, str. 6); nájem: 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 28); dividendy (.pdf, str. 25); podíl města v OVAKu; platba z rozpočtu města v roce 2021.
Pro rok 2021 nicméně město oznámilo navýšení investic do vodohospodářské infrastruktury na cca 777 milionů korun (.pdf, str. 16), podobné částky Ostrava plánuje investovat i v dalších letech. Web města Ostravy k tomu v červnu 2021 uvedl, že „přes 300 milionů korun pochází z nájemného, které platí OVAK městu Ostrava za pronájem infrastruktury. Nejméně stejně tak velkou finanční částku město Ostrava vynakládá na rozvoj infrastruktury i z vlastního rozpočtu“. V roce 2020 popisovala náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová plán městského financování investic takto: „Budeme využívat částečně fond (s prostředky z nájmu od OVAKu, pozn. Demagog.cz), částečně budeme dokrývat finance z přebytku hospodaření, pravděpodobně využijeme i nějaké úvěrové zdroje.“
V roce 2021 tedy již neplatilo, že by Ostrava do infrastrukturních investic ve vodohospodářství nedávala žádné další vlastní prostředky. Jelikož Tomáš Macura mluví o současnosti a v posledním roce, za který jsou dostupná data, Ostrava kromě peněz z dividend a nájemného používala na investice do vodohospodářské infrastruktury také další vlastní prostředky, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Připomeňme, že město Ostrava plánovalo na tyto investice přispívat z vlastních zdrojů i po roce 2021.
