O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
Premiér Petr Fiala se v Partii Terezie Tománkové vyjadřoval zejména k bitcoinové kauze někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka a také k ekonomickém stavu v Česku. Na nepravdivé a zavádějící výroky o zvyšování daní a o nakládání s dary ze strany ministerstev jsme se zaměřili v následující analýze.
KDU-ČSL zveřejnila na svém účtu na sociální síti X příspěvek, ve kterém Fialův kabinet prezentuje jako první vládu, která od Sametové revoluce dokázala dotáhnout důchodovou reformu. K rozsáhlým úpravám penzijního systému ale došlo i v minulosti. Vláda Petra Nečase během let 2011 až 2013 prosadila změny v důchodovém systému, které byly označovány jako tzv. malá a velká důchodová reforma. Následující vláda je sice zrušila, alespoň na krátkou dobu se ale změny v penzijním systému realizovaly.
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová se v rozhovoru pro iDNES.cz vyjádřila k vládním návrhům ohledně pracovníků na dohodu, tzv. dohodářů. Poznamenala, že také ona k tomuto tématu připravila pozměňovací návrh. Mimoto zmínila i informace o daních a důchodech. Na tato témata jsme se zaměřili v této analýze.
„Letadlo, které mělo letět do Dubaje na summit o globálním oteplování, zamrzlo na mnichovském letišti na ranveji,“ tvrdí tento příspěvek z 2. prosince 2023, který na Facebooku sdílelo přes 4 800 uživatelů. Další tisícovky uživatelů video s podobným komentářem zhlédly na síti Telegram, například zde či zde.
„Geolog, profesor Ian Plimer, ve dvou minutách odhaluje monumentální podvod, kterým je ‚globální oteplování způsobené člověkem‘,“ stojí v tomto příspěvku z 2. září 2023, který sdílelo přes 2 800 uživatelů Facebooku, přičemž video mělo 77 tisíc zhlédnutí. Dalších téměř 60 tisíc uživatelů jej zhlédlo zde.
Podle statistik Česká republika přijala nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny na počet obyvatel ze všech zemí Evropské unie. Když Rusko v únoru 2022 Ukrajinu napadlo, Češi vítali uprchlíky s otevřenou náručí. Nedávné průzkumy veřejného mínění ovšem naznačují, že část populace cítí únavu z jejich přítomnosti. V říjnu 2025 se na českých sociálních sítích šířilo virální video, v němž se ukrajinský muž dožadoval potravin zdarma v supermarketu. Vodoznaky, vizuální nesrovnalosti, potvrzení uživatele TikToku a analýzy nástrojů na rozpoznání umělé inteligence ale dovedly AFP k závěru, že video vyrobila umělá inteligence.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník po výhře ve volbách do Poslanecké sněmovny hovořil mj. o Paktu o migraci a azylu – tzv. migračním paktu. Tato analýza se věnuje faktickým výrokům o tom, zdali jej Polsko odmítlo, od kdy má být pakt zaveden a o azylových řízeních.
Předseda hnutí ANO po vítězství ve sněmovních volbách poskytl Deníku rozhovor, ve kterém mluvil zejména o plánech své budoucí vlády. Co se faktických výroků týče, následující analýza rozebírá nepravdivé a zavádějící výroky, např. o výkupu pozemků, výdajích na provoz organizačních složek státu nebo o prezidentské kampani v roce 2023.
Stovky českých uživatelů Facebooku sdílely koncem května 2022 příspěvek, podle kterého epidemie opičích neštovic souvisí s proticovidovou vakcínou vyráběnou společností AstraZeneca. Ta používá jako vektor modifikovaný šimpanzí adenovirus. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Podle odborníků něco takového není možné, neboť oba viry mají zcela odlišný původ a účinky. Šimpanzí adenovirus použitý ve vakcíně byl navíc upraven tak, aby nemohl člověka nakazit a dále se nereplikoval.
CNN Prima News vysílala debatu mezi kandidáty uskupení, která mají dle průzkumů největší šanci získat mandáty v Poslanecké sněmovně. Diskuze se mj. týkala zdravotnictví. Následující analýza se tak zabývá faktickými výroky o podpoře lékařských fakult, absolventech těchto fakult nebo o úhradové vyhlášce.
V diskuzi na CNN Prima News se potkala sedmička kandidátů v Moravskoslezském kraji. Tato analýza se zaměřuje na vybrané faktické výroky, které souvisí s cenami potravin a se zemědělstvím.
CNN Prima News odvysílala debatu kandidátů v Moravskoslezském kraji. Naše analýza se zabývala segment diskuze o cenách potravin a zdravotnictví. V tomto textu se věnujeme zavádějícím výrokům, které v tomto úseku zazněly.
Přesně po třech letech od bučského masakru uspořádalo Rusko na půdě OSN přednášku, na které se snažilo dokázat, že tento masakr zinscenovala Ukrajina. Na sociálních sítích se vzápětí rozšířila řada textů podporujících tento ruský narativ. Podle jednoho z nich za masakrem stojí příslušníci ukrajinského pluku Azov, což údajně dokazují videozáznamy. Ve skutečnosti však žádná videa, která by dokládala zapojení Ukrajiny do bučského masakru, zveřejněna nebyla. Satelitní snímky navíc prokazují, že se těla civilistů v ulicích Buče nacházela už před příchodem ukrajinské armády do města.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v rozhovoru pro Deník rozpovídal mj. o bezpečnostní situaci. V tomto kontextu narazil na vládní novelu Lex Ukrajina VII a úpravu týkající se českého občanství pro ruské žadatele. Také zmínil, jak se Putin vyjadřuje o ruské komunitě žijící v zahraničí. Ověřené výroky na tato témata najdete v této analýze.
Na facebooku se šíří video obsahující tvrzení Francouze Adriena Bocqueta, podle kterého masakr v Buči nespáchalo Rusko, ale zinscenovala ho Ukrajina. Bocquet ve videu uvádí, že těla obětí do Buči přivezla ukrajinská armáda poté, co tuto obec opustily ruské okupační jednotky. Tyto informace však byly již v minulosti vyvráceny. Satelitní snímky místa totiž dokazují, že se těla v ulicích Buči nacházela už v době, kdy bylo území pod kontrolou ruské armády.
