O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
Podle facebookového příspěvku nebude po roce 2027 možné prodat ani pronajmout budovy, které mají „energetický štítek“ kategorie F nebo G. Ustanovení o takovém zákazu však neobsahují evropské směrnice ani česká legislativa. Nová směrnice EU požaduje, aby unijní státy zavedly minimální normy energetické náročnosti „pro jiné než obytné budovy“, pro obytné budovy země EU minimální normy zavést mohou, ale nemusí. Požadavek, aby při porušení norem nebylo možné budovu prodat či pronajmout, nezmiňují směrnice ani české zákony.
Premiér Petr Fiala v Partii Terezie Tománkové hovořil mj. o české ekonomice. Výroky o deficitu veřejných financí a s ním spojeným maastrichtským kritériem jsme ověřili v této analýze.
Předseda vlády Petr Fiala v Partii Terezie Tománkové kromě bitcoinové kauzy mluvil také o stavu české ekonomiky, přičemž řadu údajů srovnával v mezinárodním měřítku. V této analýze jsme se zabývali faktickými výroky o paritě kupní síly, růstu inflace na začátku Fialova kabinetu, „zdraví“ ekonomiky nebo o zdanění důchodů.
„Víte, co znamenají ty nálepky na ovoci (zejména z dovozu)?“, stojí v tomto příspěvku z 25. listopadu 2023, který na Facebooku sdílely desítky uživatelů. Text zhlédlo i přes deset tisíc uživatelů sítě Telegram.
„Letadlo, které mělo letět do Dubaje na summit o globálním oteplování, zamrzlo na mnichovském letišti na ranveji,“ tvrdí tento příspěvek z 2. prosince 2023, který na Facebooku sdílelo přes 4 800 uživatelů. Další tisícovky uživatelů video s podobným komentářem zhlédly na síti Telegram, například zde či zde.
Předseda poslaneckého klubu Motoristů sobě a nově jmenovaný ministr sportu Boris Šťastný (AUTO) se v rozhovoru v pořadu Týden v politice, který proběhl ještě před nástupem nové Babišovy vlády, rozpovídal mj. o střetu zájmů staronového premiéra. Faktické výroky o tomto tématu rozebírá následující analýza.
Na facebooku se šíří příspěvek s fotografií z průvodu ukrajinských neonacistů, v jeho čele údajně jde pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili. Záběr ovšem ve skutečnosti pochází už z roku 2013, kdy bylo této poslankyni deset let. Na fotce tak zjevně není Katerina Demetrashvili.
Na sítích se šíří citát, ve kterém Andrej Babiš obviňuje mladé z toho, že se snaží okrást důchodce. Mladí údajně neumí hospodařit se svými penězi, zatímco důchodci po letech práce mají vlastní bydlení a utrácí podle svých možností. Babiš však ve skutečnosti nic takového veřejně neřekl. Citát pochází z řetězového e-mailu z roku 2020, kde autor reaguje na zavedení jednorázového příspěvku pro důchodce („rouškovného“).
Šestnáctisekundové video bylo pořízeno během výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) 2020, které se konalo 21. až 24. ledna 2020 ve švýcarském městě Davos. Jednou z akcí tohoto ročníku byla více než 40minutová panelová diskuse s názvem „Zajištění udržitelné budoucnosti Amazonie“, které se zúčastnili Jane Goodall (zakladatelka Jane Goodall Institute), bývalý viceprezident USA Al Gore, vedoucí výzkumný pracovník na univerzitě v Sao Paulu Carlos Afonso Nobre a prezident Kolumbie Ivan Duque.
Stovky českých uživatelů Facebooku sdílely koncem května 2022 příspěvek, podle kterého epidemie opičích neštovic souvisí s proticovidovou vakcínou vyráběnou společností AstraZeneca. Ta používá jako vektor modifikovaný šimpanzí adenovirus. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Podle odborníků něco takového není možné, neboť oba viry mají zcela odlišný původ a účinky. Šimpanzí adenovirus použitý ve vakcíně byl navíc upraven tak, aby nemohl člověka nakazit a dále se nereplikoval.
Na sociálních sítích se dlouhodobě šíří příspěvky o údajně vybuchujících elektromobilech. Záběry však zpravidla zachycují auta se spalovacím motorem, která autoři manipulací „překřtili“ na elektromobily. Ty jsou přitom podle dostupných dat v tomto ohledu bezpečnější, neboť u nich k požárům a explozím dochází výrazně méně často. Jak vypadají takové virální příspěvky a jak rozšířený je narativ o vybuchujících elektromobilech? To popisujeme v našem prebunkingovém článku.
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého Evropský soud pro lidská práva (ESLP) uznal Ukrajinu vinnou z masakru v Domě odborů v Oděse z května 2014. Ministr vnitra Vít Rakušan tuto událost údajně popíral. Soud však neurčil konkrétního viníka požáru – uvedl, že se násilí dopouštěly obě strany, a Ukrajinu uznal vinnou z nedostatečné snahy předejít násilnostem a nedostatečného vyšetřování celé události. Vít Rakušan se k tragédii v žádném svém veřejném vystoupení nevyjadřoval.
Sňatky mezi bratranci a sestřenicemi jsou ve Velké Británii po staletí legální, stejně jako v některých dalších evropských zemích. Přesto se na přelomu září a října na sociálních sítích šířilo video, v němž britský premiér Keir Starmer odmítnul návrh zákazu těchto manželství, přičemž ho doprovází nepravdivé tvrzení, že „legalizoval“ incest, „protože to požadovala muslimská komunita“. Některé příspěvky dokonce lživě tvrdily, že britský premiér legalizoval sňatky mezi „otci a dcerami, syny a matkami“. Ve skutečnosti Starmer na záběrech z března 2025 odmítá opoziční poslanecký návrh zakázat manželství mezi bratranci a sestřenicemi. K říjnu 2025 jsou sňatky mezi jinými blízkými příbuznými, uvedenými v příspěvcích, v Británii nezákonné.
Na facebooku a instagramu se šíří video, podle kterého generální tajemník OSN prohlásil, že Ukrajina od roku 1991 nepožádala o registraci svých hranic. To má podle autorky videa znamenat, že Ukrajina neexistuje jako stát. Zároveň tvrdí, že evropští politici usilují o přijetí Ukrajiny do NATO, čímž by zatáhli alianční spojence do války. Ukrajina i její hranice však byly uznány OSN, a dříve i Ruskem. Řada evropských politiků skutečně podporuje vstup Ukrajiny do NATO, ale až po skončení války.
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k uvalení sankcí proti Česku. Zelenskyj však pouze uvedl, že osm českých firem, společně s dalšími zahraničními společnostmi, dodává do Ruska obráběcí stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Jména konkrétních společností nezmínil.
„Frontová linie nedaleko Doněcka byla svědkem něčeho, co nemůže zničit žádná válka – pouta mezi bratry,“ tvrdí tento příspěvek z 8. května 2025, který na Facebooku sdílelo přes 300 uživatelů. „Ukrajinský voják, vyčerpaný a odzbrojený, odhodil zbraň, prošel bojovými zákopy a uprostřed napětí objal vlastního bratra sloužícího v ruské armádě. [… ] ‚Nikdo nás nemůže rozdělit. Nepřišel jsem zabít svého bratra,‘ řekl ukrajinský voják ruské armádě, která ho přijala bez násilí a poskytla mu ochranu“.
