O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová na facebooku uvádí, že podle rozhodnutí polského Ústavního soudu jsou „Green Deal a systémy obchodu s emisními povolenkami ETS a ETS2“ v rozporu s polskou ústavou a nemohou se proto v Polsku zavádět. Ve skutečnosti však soud pouze rozhodl, že revize systému obchodování s emisními povolenkami byla přijata pouhou kvalifikovanou většinou, což je podle něj v rozporu s polskou ústavou. Podstatu systému ETS ale soud vůbec neřešil a Green Deal v rozhodnutí vůbec nezmiňuje.
Poslanci Jana Berkovcová (ANO) a Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu prezentovali své postoje k novele školského zákona, která mj. převedla financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. V této analýze jsme se zaměřili na faktické výroky o dřívějších návrzích na tuto změnu a také na to, jak se ke změně stavěly samosprávy a neziskové organizace.
Poslanci Matěj Ondřej Havel (TOP 09) a Jana Berkovcová (ANO) v pořadu Pro a proti mluvili o schvalování novely školského zákona v Poslanecké komoře. Faktickými výroky o tom, jak dolní komora o návrhu jednala a o podrobnostech návrhu jsme se zabývali v následující analýze.
Facebookový příspěvek tvrdí, že ukrajinští muži podle podrobných statistik Ministerstva vnitra páchají násilné trestné činy častěji než Češi. Policejní statistiky však ve skutečnosti ukazují, že v roce 2024 se násilné kriminality častěji dopouštěli čeští než ukrajinští muži, a to i v přepočtu na populaci.
Na facebooku se šíří video, které údajně zachycuje demonstraci italských matek proti vyslání vojáků na Ukrajinu. Ve skutečnosti jde však o feministický pochod, který se uskutečnil v Miláně 8. března 2025. Součástí pochodu byla i protiválečná rétorika, organizátoři nicméně neprotestovali proti možnému vyslání vojáků na Ukrajinu, ale vyjadřovali podporu Palestině.
Na sociálních sítích se šíří další typ podvodných reklam, které obětem internetových podvodů a falešných investic slibují podporu nebo přímo vrácení jejich ztracených peněz. Autoři reklam se snaží u lidí získat důvěru a zneužívají fotografie známých osobností, loga zavedených bank nebo používají falešné certifikáty. Cílem těchto reklam je vylákat z důvěřivých, už jednou podvedených lidí citlivé informace nebo i peníze.
